Spor začal v roce 2021, kdy majitel pozemku v Peci požádal o rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu, přístřešku pro auta a příjezdové cesty. Pozemek se nachází v zastavěném území obce a v ochranném pásmu Krkonošského národního parku (KRNAP).
Správa KRNAP vydala zamítavé závazné stanovisko. Podle ní je záměr nepřípustný, neboť spadá do významné geomorfologické lokality Vlčí důl. Moréna dávného ledovce je předmětem ochrany, má i vědecký význam a stavba by ji nevratně poškodila.
„V uvedené lokalitě jde o jeden z mála nepoškozených reliktů dob ledových v Krkonoších,“ sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Když majitel nezískal souhlas, stavební úřad územní řízení zastavil. Proti tomu se pak dotyčný ještě neúspěšně bránil u krajského úřadu. Neuspěl ani u hradeckého krajského soudu.
Stavebník si k tomu nechal zpracovat znalecký posudek, který zpochybňoval přírodní hodnotu morény a polemizoval s jejím výskytem na pozemku. Podle znalce bylo sice pravděpodobné, že moréna na pozemku je, ale tvrdil, že nejde o cenný geomorfologický tvar. Riziko, že utrpí stavbou, bylo podle něj nízké. Podle znalce charakter pozemku ovlivnily pozdější svahové procesy a lidská činnost.
Později se majitel obrátil s kasační stížností na Nejvyšší správní soud. Namítal, že ochranáři nevědí jistě, že se spodní moréna na pozemku skutečně nachází, zjištěná byla desítky metrů výše v údolí. Odvolával se i na to, že správci národního parku už dříve povolili rekreační stavbu nad jeho pozemkem. Také mimo jiné namítal, že závazná stanoviska se nedají přezkoumat.
Nejníže položený ledovec
Správci národního parku však argumentovali poznatky geomorfologa Václava Pilouse, který se lokalitě věnoval v článku z roku 2019 Zalednění Vlčího dolu v Krkonoších a ochrana jeho glaciálních tvarů. Pleistocenní ledovec, který po sobě zanechal morénový komplex, byl nejníže položeným ledovcem střední Evropy mezi Alpami a Skandinávií. Jde také o jediné krkonošské i české ledovcové údolí, které se výrazně překrývá s civilizační infrastrukturou, takže jde o zranitelnou lokalitu.
Podle Správy KRNAP už byly zbytky morén negativně poznamenány i nevratně poškozeny při výstavbě sjezdovek, lanovek, ubytovacích zařízení a podobně. Usilovali proto vyloučit zemní a stavební práce právě na pozemku, který dosud nebyl téměř dotčen.
Morénu odborníci předpokládali do dvou metrů pod povrchem, kvůli domu a přístřešku by se přitom muset udělat zářez tři a půl až čtyři metry. Sto metrů nad pozemkem při stavbě rekreačního zařízení už dříve jiný stavebník odtěžil velké množství morénových bloků, takže ochranáři předpokládali podobnou situaci. Znalecký posudek pořízený majitelem označili za tendenční.
Soudkyně Michaela Bejčková o kasační stížnosti v červnu rozhodla jako o nedůvodné.
I neživá příroda zaslouží chránit
Správa KRNAP oceňuje, že soud vyslal jasný vzkaz, že i neživá příroda a geomorfologické jevy si zaslouží ochranu.
„Je to přelomová kauza pro ochranu neživé přírody obecně. Zásadním předmětem ochrany je zde totiž jen a pouze ledovcová moréna. Zároveň tento spor ukázal zásadní význam výsledků monitoringu a výzkumu pro ochranářskou praxi, protože naši argumentaci postavenou právě na výsledcích mapování a na citaci odborného článku, soud uznal jako nezpochybnitelnou,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Morény vznikají na čele či bocích ledovce, který unáší kilometry daleko kamení, jež se usazuje. Podle Atlasu neživé přírody Krkonoš z roku 2023 nejdokonaleji zachovaná je pravostranná část čelní morény ve Vlčím dole u objektu Javor a v Labském dole nad cestou údolím. Na polské straně jsou dochované u svahových ledovců Sněžných jam a na pravé straně údolí Łomnice, kde plynule přechází do boční morény. Největší boční moréna je ve vnějším ohybu Obřího dolu, například ve Vlčím dole jsou dvě nad sebou z různých období.
