Potřebovali k tomu ocelové lano a traktor. Pokud zkouška dopadne dobře, odborníci dokáží vhodným zásahem životnost stromu prodloužit o desítky let. Stejným způsobem zkoumali také sousední jasan.
Experti v kmenech obou stromů našli několik druhů starých plodnic dřevokazných hub.
„S ohledem na lahvicovitou bázi kmene jasanu, velký náklon dubu, zhoršené stanoviště a přítomnost plodnic hub je provedení tahové zkoušky jedinou spolehlivou metodou, jak zjistit nakolik je poškozený kořenový systém a z toho vyvodit, zda stromy vyhovují provozní bezpečnosti,“ sdělil dendrolog Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Jakub Fišera.
Kritické zatížení
Cílem tahových zkoušek je zjistit, jak strom reaguje na kritické zatížení. Vědci z brněnské univerzity na dub připevnili čtyři snímače posunutí zaznamenávající pohyb s přesností na tisícinu milimetru. Další zařízení instalované v dolní části kmene měří s vysokou přesností náklon.
Jediný dub ve východních KrkonošíchDub před Hospodou Na Peci je pravděpodobně jediným dubem ve východních Krkonoších. Tyto stromy patří hlavně do nížin, Pec leží téměř 800 metrů nad mořem. Stejně jako sousední jasan je minimálně sto let starý. „Dochovala se letecká mapa Pece z roku 1936 a na ní jsou před Hospodou Na Peci vidět už vzrostlé stromy. Předpokládám, že jejich stáří se bude pohybovat mezi 120 až 150 lety,“ poznamenal dendrolog Jakub Fišera. Dub patří stejně jako lípa k dlouhověkým stromům, může se dožít i víc jak tisíce let. To ale nebude případ solitérního dubu v Peci. „Jeho stanoviště je tak extrémní, že nemá předpoklady, aby se dožil třeba 600 let. Ale pokud tahové zkoušky vyjdou dobře, tak vhodným ošetřením můžeme jeho životnost prodloužit o desítky let,“ dodal pracovník Správy KRNAP. |
„Z dat, která získáme, se dá odhadnout, jestli se strom může zlomit nebo vyvrátit,“ uvedl Luděk Praus, vědecký pracovník Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií na Mendelově univerzitě.
S kolegy umístil lano zhruba do poloviny dvacetimetrového dubu. „Budeme měřit reakci stromu, nemůžeme ho poškodit. Máme limity, které při tahové zkoušce nelze překročit. Výsledky měření potom srovnáme s potenciálním zatížením, které na strom bude působit,“ upozornil Praus. Při výpočtech vědci vycházejí z upravené normy pro zatížení staveb větrem.
Jako kotvící bod posloužil traktor, který ochranáři ze Správy KRNAP zaparkovali na silnici. V blízkosti se totiž nenacházel žádný další strom, za který by bylo možné lano uchytit. Během samotné tahové zkoušky pracovníci na několik okamžiků zastavili dopravu v centru Pece a lanovým zdvihákem napnuli ocelové lano se siloměrem.
Odpověď na nejdůležitější otázku, tedy zda bude nutné památný dub pokácet, zkouška hned nedala.
„Nejvyšší zatížení bylo 1,2 tuny a dosáhli jsme maximálního limitu náklonu stromu. Reakce byla relativně velká při poměrně malé síle. Ale jestli strom bude při silném větru nestabilní, si teď netroufnu odhadnout. Budeme to muset dopočítat,“ zhodnotil zkoušku Luděk Praus.
Stejnému testu brněnští vědci podrobili také sousední jasan vysoký 29 metrů. Výsledky budou hotové do konce týdne. Metoda tahových zkoušek vznikla v Německu v 80. letech minulého století, v České republice se používá od poloviny 90. let.
Nechceme o něj přijít
O tahové zkoušky požádal majitel Hospody Na Peci Daniel Eliáš. Nechce přijít o mohutné stromy, které poskytují zákazníkům na zahrádce stín a navíc jsou dominantou centra Pece. V loňském roce se obrátil na ochranáře ze Správy KRNAP, jestli by neposoudili jejich zdravotní stav.
„Hospodu provozujeme pět let a za tu dobu se dub naklonil o metr, možná i o víc. Dlažbu na terase kořeny nadzvedly o několik centimetrů. Jde nám hlavně o to, aby strom někomu nespadl na hlavu. Určitě bychom o něj nechtěli přijít, je to jediný dub v Peci pod Sněžkou,“ uvedl restauratér, jenž se rozhodl zaplatit polovinu z nákladů na tahové zkoušky a případné ošetření stromů. Zbytek částky financují ochranáři z Programu péče o krajinu.