Kino, plesy i tržnice. Na Dřevěnku v Hradci se dá už jen vzpomínat

  17:30
Hradecká Dřevěnka či Estráda z roku 1924 u kulturního domu Střelnice šla k zemi. V někdejším letním kině Biolido se pořádaly plesy, koncerty, taneční zábavy či výstavy, stálou scénu v něm léta měla hradecká Lokálka. Nakonec budova sloužila jako tržnice. Památkovou ochranu nezískala.

Demolice Dřevěnky se probírala od roku 2015. V pondělí 2. listopadu se budova poroučela dolů.

Podle České strany sociálně demokratické (ČSSD), která je majitelem celého areálu, přijde demolice na 2,5 milionu korun. Hlavním důvodem byl havarijní stav.

„Řešili jsme to pět let. Sám jsem byl pro zachování, ale nakonec jsem se přiklonil k názoru vedení strany, nebylo to jednoduché, ale jsem realista. Ubezpečuji Hradečáky, že tam nebude žádná velká stavba ani velkoplošné parkoviště,“ řekl krajský předseda ČSSD Jan Birke.

„Budeme se snažit zachovat ráz parku a všechno konzultovat s vedením hradeckého magistrátu. Prvním návrhem je zahradní restaurace s dětským hřištěm. Zatím však nejsme v situaci, kdy by to bylo aktuální, revitalizace přijde na desítky milionů,“ řekl krajský předseda ČSSD Jan Birke.

Podle lidí ze Společnosti ochránců památek ve východních Čechách je kauza Dřevěnky smutným dokladem toho, jak se v Hradci nakládá s kulturním dědictvím. Nezáleží ani na tom, kdo je vlastník.

„Ano máme tady katedrálu Sv. Ducha, budovu muzea, Bílou věž, Bono Publico, ale to přece není všechno. Kulturní dědictví města tvoří celek, je to nějaký soubor a každá taková demolice je velkou a nenahraditelnou ztrátou,“ komentovali demolici zástupci spolku na Facebooku.

„Ve městě je celá řada dalších opomíjených cenných objektů, o které by se jeho vedení mělo zajímat a usilovat o jejich zachování a obnovu. Po třech zbořených domech v prostoru Kozinky, zbourání velké části kuklenské koželužny, demolici vily čp. 731 ve Střelecké ulici a mostu plk. Šrámka, jehož osud je velmi nejistý, tak jde naprosto zbytečně k zemi další zajímavá a cenná stavba, která patřila k historii města, k jeho identitě,“ píše hořce Společnost ochránců památek ve východních Čechách s tím, že je třeba zabývat se záchranou takových staveb včas.

Architekt navrhl tržnici

Za záchranu historické stavby už v dubnu 2016 vznikla petice, kterou podepsalo víc než 400 podporovatelů. Architekt Václav Hájek připravil koncepční studii přestavby na městskou tržnici. Spolu s dalšími autory v petici argumentovali, že budova postavená tesařským mistrem Janem Krámem ve stylu rondokubismu je pro Pražské Předměstí cenná.

„Jedná se o ojediněle zachovanou dřevěnou halu z meziválečného období s novátorským konstrukčním řešením,“ napsali v petici a vyzvali město Hradec Králové, aby se snažilo pro Dřevěnku najít novou budoucnost a pomoci i majiteli.

Petici pak probírali městští zastupitelé. Vedení Hradce se však ve věci odmítalo angažovat především kvůli tomu, že budovu vlastní politická strana, což by pro některé lidi mohlo být problematické.

Podle sociálních demokratů byla Dřevěnka stavbou dočasnou a její trvání zaniklo ke konci roku 2014. Stranu nepřesvědčil ani architekt, ještě v roce 2016 krajský šéf tvrdil, že celý areál Střelnice čeká kompletní rekonstrukce, což ale možnost bourání nevylučovalo.

Nevyšel ani pokus prohlásit Dřevěnku za kulturní památku. Národní památkový ústav navrhoval prohlásit památkou aspoň některé části.  Ministerstvo kultury to však koncem října 2017 odmítlo. V dokumentu tehdy ministerstvo kultury uvedlo, že nesouhlas s prohlášením objektu za kulturní památku projevil památkový odbor hradeckého magistrátu i krajského úřadu a zároveň vlastník objektu, tedy ČSSD.

Strana řešila volební neúspěch, demolici vylučovala

Po volebním krachu ČSSD se však o demolici Dřevěnky přestalo mluvit. Partaj tvrdila, že má jiné starosti. 

„Dřevěnka je teď na 57. místě důležitosti. V žádném případě ji nebudeme bourat. V následujících měsících se v prostorách Střelnice odehrají velké stranické akce,“ řekl tehdy krajský předseda a poslanec Jan Birke.

Objekt z roku 1924 procházel různými stavebními úpravami, které ho znehodnocovaly. Rozsáhlá rekonstrukce a modernizace se uskutečnila v roce 1952, v roce 1981 pak přistavěli kuchyni s výčepním zařízením.

Po válce objekt sloužil jako tančírna, kde se pořádaly tehdejší mládeží oblíbené čaje, jak se tehdy říkalo tanečním zábavám, v 80. letech koncertům folkových a country kapel. Po revoluci v dřevěnce bývala asijská tržnice.

Autoři: ,