Po listopadové novince Sedmero krkavců pro diváky od šesti let jde o druhou inscenaci sezony. Je to autorský projekt režiséra Jiřího Ondry, scénografky Veroniky Svobodové, hudebníka Marka Doubravy a dramaturgyně Barbory Kamenické Pokorné.

Nenarativní inscenace volně inspirovaná výtvarnou a grafickou poezií, tvorbou absurdní, surrealistickou, dadaistickou, výtvarným art brutem, nonsensem i dětskými říkankami nabízí příležitost pro prvotní setkání batolat s uměním a jedinečnou možnost citlivě uvést je do světa divadelní imaginace po boku jejich nejbližších.

4 fotografie

Inscenace tak navazuje na celosvětový trend divadla pro nejmenší diváky, od tří měsíců do tří let (Theatre for Early Years), který se v posledních letech etabluje i na českých jevištích a stává se vyhledávaným způsobem společného trávení času rodin s jejich nejmenšími.

„Tichohoří Gumák je zážitková a zcela bezbariérová inscenace, ve které zásadní roli hrají rytmus, barvy, tvary, ticho i pohyb, a rozvíjí tak u nejmenšího publika citlivost a schopnost soustředění na různé typy podnětů. Při tvorbě jsme se pokusili oprostit od významů či souvislostí, které máme jako dospělí zažité, a dát prostor volnému asociativnímu řetězení nápadů. Současně jsme se však nesnažili o „dětský pohled“, jelikož takové perspektivy už přirozeně nejsme schopni. Předem připravené scény a arzenál objektů jsme během zkoušení podrobili improvizované hře, a to jak herecké, tak i hudební a výtvarné. Výsledkem je půlhodinová inscenace ze světa plného svobody, fantazie a zázraků, jež nabízí zážitek všem divákům, bez ohledu na věk," přibližuje vznik inscenace a práci na ní dramaturgyně Barbora Kamenická Pokorná.

Těsně před Břinkokobraním

Co dělá inscenaci pro nejmenší zcela specifickým žánrem, je živá interakce publika.

„Často nepředvídatelná, živelná a napínavě vzrušující. Herci musí být neustále ve střehu a připraveni, co malí diváci do celkového tvaru přinesou. Diváci jsou usazeni přímo na jevišti v bezprostřední blízkosti hracího prostoru a herců, a mohou tak aktivně ovlivnit průběh představení. A všichni zúčastnění, jak herci, tak i složka jevištní techniky, jež obstarává živou hudbu a do jisté míry i živý light design, jsou připraveni tuto skutečnost vzít do hry. Každé představení má tak zcela unikátní dynamiku,“ pokračuje Kamenická Pokorná.

Dva herci Milan Hajn a Dominik Linka i herečka Barbara Jarkovská Humel vystupují jako průvodci po bájném ostrově, říká se mu Velký Labuan.

„Předměty a prvky, které používají, jsou nám dobře známé, třeba rybářské pruty, holínky či skládací metr, ale jejich konkrétní, často poněkud nepraktické využití je samotné s jistou podvratností záměrně vychyluje z běžnosti a vzdorují tak účelům, ke kterým jsou primárně určeny. Často je to zkrátka nezištná radost z nesmyslu,“ říká dále dramaturgyně.“

Inspiraci v nonsensové poetice otevřeně přiznává i režisér inscenace Jiří Ondra: „Uprostřed Tichohoří Gumák je stále činná sopka Mount Holin, jejíž sopouch bez přestání chrlí do nebe nehasnoucí lávu fantazie. Místní, o celkovém počtu šesti obyvatel, z toho tři zajišťují obživu rybolovem zvuků a světel, zaměstnává především pastva vlastních nápadů na kruhovité ploše o velikosti dětského pokojíku. Když nápad uteče z kyblíku nebo ze sítě, nedá se nic dělat. Nastává krátké období Ticha. Ticho je krásné. V Tichu se nad ostrovem snášejí hejna hvězd a ananasů a jeho obyvatelé nedočkavě vyhlížejí nové malé osadníky, kteří se spolu s těmi většími vyloďují těsně před Břinkokobraním. Všichni obyvatelé Tichohoří Gumák jsou přívětiví, pošetilí, neměří dvojím metrem, nemalují čerta na zeď a hlavně nesoudí (sebe ani tebe).“

Pro návštěvy připravil Drak ve foyer studiové scény veškeré potřebné zázemí včetně prostoru na odstavení kočárků.

„Z kapacitních důvodů však prosíme, abyste v případě možnosti dali přednost například šátkům či nosítkům. V zázemí budou přebalovací pulty a odpadkové koše na pleny. Ve studiu se mohou malí diváci volně pohybovat a z představení je možno kdykoliv odejít a zase se vrátit,“ říká Barbora Kalinová z Draku.