Krkonošské ozdravovny stále nemají budoucnost, v návrhu zákona je škrtli

  9:56
Zánik hrozí posledním dětským ozdravovnám v Krkonoších a Nemojově kvůli nepřidělení registrace od krajského úřadu. I kdyby se přeregistrování podařilo vyřešit, nejspíš to nepomůže. Ministerstvo zdravotnictví totiž připravuje změnu zákona o veřejném zdravotním pojištění a s ozdravovnami v něm nepočítá.

Mělnická bouda v Peci pod Sněžkou | foto: Tomáš Plecháč, MF DNES

Pokud novela v této podobě projde, ozdravovny už nebudou moci poskytovat péči v podobě a rozsahu jako dnes. Musely by se transformovat na zařízení následné péče nebo se vydat cestou komerčních pobytů.

Sdružení ozdravoven a léčeben (SOL) okresu Trutnov v loňském roce nedostalo od Krajského úřadu Královéhradeckého kraje registraci. Původní registrace je z roku 2003, zákon o zdravotních službách z roku 2012 nezná pojem dětská ozdravovna.

Důvodem pro neudělení registrace bylo nesplnění požadavku na personální zabezpečení, jak to stanoví ministerská vyhláška. Zákon totiž posuzuje ozdravovny jako zařízení následné péče.

Aby registraci získaly, musely by přijmout další lékaře, zdravotní sestry, ale také psychologa nebo sociálního pracovníka. Došlo by ke snížení počtu lůžek a zmenšila by se tak dostupnost ozdravné péče. Ve srovnání s léčebnými ústavy přitom ozdravovny dnes dostávají od pojišťoven na pacienta třikrát méně peněz.

SOL Trutnov se loni proti rozhodnutí krajského úřadu odvolalo k ministerstvu zdravotnictví, které správní řízení později vrátilo zpátky kraji s vysvětlením, že ozdravovny mohou dál působit podle stávající registrace. Sdružení posléze požádalo o přerušení řízení. Stávající registrace z roku 2003 tak zatím dál platí. Kraj však kvůli problémům s registrací zastavil investice a nákupy do ozdravoven.

Ozdravovny chtějí vymazat ze zákona

Hrozba konce nyní přichází přímo od ministerstva zdravotnictví. V návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění 48/1997 (MF DNES ji má k dispozici), který je ve vnitroresortním připomínkovém řízení, autoři paragraf 34 o dětských ozdravovnách zcela vyškrtli. Pokud poslanci novelu v této podobě schválí, ozdravovny, tak jak fungují dnes, definitivně skončí.

Dětské ozdravovny

Čtveřice zařízení působí v Peci pod Sněžkou, Špindlerově Mlýně a Nemojově na Královédvorsku. Ročně odléčí dva tisíce dětí a zejména krkonošské ozdravovny jsou většinu roku plné.

Ještě v 90. letech bylo v České republice 20 dětských ozdravoven, postupně však zanikly. Zbývají poslední čtyři. Ta v Peci pod Sněžkou má kapacitu 115 lůžek, špindlerovské ozdravovny Bedřichov a Svatý Petr stejně jako Les Království mají místo každá pro 50 dětí.

V tomto zákoně – na rozdíl od zákona o zdravotních službách z roku 2012 – dětské ozdravovny zůstaly zaneseny a díky tomu stále existují. To by se však mělo změnit.

„V důsledku toho některá tato zdravotnická zařízení nadále fungují v režimu před přijetím zákona o zdravotních službách, což je zcela nevyhovující. Pro zdravotní péči v dětských odborných ozdravovnách by měla platit obecná úhradová pravidla pro úhradu následné lůžkové péče,“ píše se v důvodové zprávě k návrhu změny, kterou má MF DNES také k dispozici.

Vypuštěním paragrafu 34 tak dojde k odstranění nesouladu mezi oběma zákony.

„Tím a priori nedochází k omezení stávající činnosti odborných dětských léčeben a ozdravoven, jejich činnost měla být transformována už v návaznosti na přijetí zákona o zdravotních službách. Dochází pouze k odstranění nedůvodné speciální úpravy úhrady zdravotní péče v těchto zařízeních. Úhrada se tedy do budoucna bude odvíjet od obecných pravidel pro úhradu péče dle oboru, formy a druhu jejího poskytování,“ sdělil na dotaz redakce mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Na otázku, jaké výhody transformace ozdravoven přinese, neodpověděl.

Nic není rozhodnuté

Návrh změny zákona 48/1997 půjde v březnu do meziresortního připomínkového řízení, do vlády by se mohl dostat v červnu. Novelu poté projedná parlament. Pokud ji poslanci v této verzi schválí, horským ozdravovnám nezbude nic jiného než se proměnit v odborné léčebné ústavy, a tedy přijmout požadovaný personál a změnit smlouvy s pojišťovnami.

„Pokud se to stane, ozdravovny určitě nebudou moci fungovat v dnešní podobě a v takovém rozsahu. Zatím nic není rozhodnuté. Komunikujeme společně se zřizovatelem s ministerstvem, dávali jsme podněty v rámci vnitřního připomínkového řízení. Stejně tak jednáme se zdravotními pojišťovnami, jestli do budoucna v případě transformace v zařízení následné péče budou chtít nasmlouvat péči v dětských ozdravovnách nebo ne,“ sdělila ředitelka SOL Trutnov Jana Totková.

V případě transformace ozdravoven bude podle ní také velmi důležitá případná úprava personální vyhlášky pro následnou péči:

„Největším problémem by určitě bylo získat lékaře, zejména pediatry, kteří jak známo na trhu vůbec nejsou.“

Sdružení však může podat návrhy na změnu vyhlášky. „Je to teď hodně turbulentní období. Nevíme, v jaké podobě bude legislativa schválena a co bude dál. Doufáme, že probíhající změny legislativy umožní tuto péči do budoucna zachovat,“ přiznala ředitelka.

„Museli bychom změnit klientelu“

Další variantou pro ozdravovny by bylo vydat se cestou čistě komerčních pobytů, které budou zcela platit rodiče. Neslo by to s sebou celou řadu důsledků. Rodiče, kteří s malými dětmi jezdí jako doprovod, by mimo jiné ztratili nárok na neschopenku.

„Museli bychom se přeorientovat na úplně jinou klientelu za jiné ceny,“ uvedl dříve ředitel ozdravovny v Peci pod Sněžkou Roman Bursa.

20. října 2017

Vedení Královéhradeckého kraje se v době, kdy úředníci odmítli ozdravovnám dát novou registraci, za horské léčebny postavilo. Hejtmanství opakovaně jednalo s ministerstvem o změně legislativy.

„Doufám, že ozdravovny budeme provozovat dál. Lékaři pobyty předepisují, pojišťovny je posuzují a proplácejí. Máme sedmdesátiprocentní obložnost. Existuje tu zájem odborný i ze strany dětí a rodičů. Pevně věřím, že zvítězí zdravý rozum a ozdravovny zůstanou zachovány,“ řekl loni na podzim hejtman Martin Červíček (ODS).

Rodiče v loňském roce za zachování ozdravoven sepsali petici. Na internetu ji podepsaly téměř dva tisíce lidí.