Ozdravovna se bojí zrušení. Královéhradecký kraj tvrdí, že zbytečně

  8:40
Nejistotu vyvolaly úvahy Královéhradeckého kraje, že zruší nejstarší českou ozdravovnu Království v Nemojově na Trutnovsku. Do budovy u přehrady by se pak přesunula z centra Dvora Králové Léčebna zrakových vad. Vypadalo to téměř jako hotová věc, nyní hejtmanství tvrdí, že takový scénář nehrozí.

Dětská ozdravovna Království v Nemojově (24. 6. 2020) | foto: Ondřej Littera

Dětská ozdravovna u přehrady Les Království je jednou z posledních čtyř v České republice. Další jsou ve Špindlerově Mlýně a Peci pod Sněžkou. Všechny provozuje krajská organizace Sdružení ozdravoven a léčeben (SOL) okresu Trutnov a všechny se potýkají s nedostatečnou obložností.

„Když jsme se to dozvěděli, bylo to pro nás obrovské překvapení. Dětské ozdravovny mají podle nás v systému zdravotní péče nezastupitelnou úlohu a pokud se zruší, už bude téměř nemožné jejich provoz v budoucnu obnovit,“ reagovala ředitelka ozdravovny Království Helena Rážová na zamýšlené zrušení pracoviště.

Podle ní přestěhovat léčebnu zrakových vad do lesního areálu nedává smysl. „Oční léčebna potřebuje úplně jiný objekt. Lokalita, která tu je, není pro děti s očními vadami vůbec vhodná. Je to členitý lesní areál se stromy, kameny a kořeny. Zcela změnit by se muselo uspořádání areálu i budovy,“ říká.

Vzhledem k odlehlosti ozdravovny si ani neumí představit, že by zde matky s dětmi vydržely celých šest týdnů. „Město pro ně nabízí úplně jiné možnosti,“ připomněla ředitelka ozdravovny Království Helena Rážová.

Ředitelka královédvorské léčebny zrakových vad Dagmar Klazarová nechtěla zvažované změny komentovat.

Ozdravovna má kapacitu 55 lůžek, v posledních letech jsou využívána zhruba z poloviny.

„V loňském roce výrazně klesl počet dětských klientů, zčásti to bylo zapříčiněné tím, že nám odcházela vrchní sestra, která je pro organizaci ozdravovny velice důležitá,“ vysvětlila sociální pracovnice Vladimíra Zilvarová.

Nejslabší je v Království zima

Letošní čísla jsou zatím o něco lepší, v pokoronavirové době se ale pobyty rozjíždějí pomalu. „Letní měsíce lidé obvykle zamlouvají už od časného jara. Kvůli koronavirové krizi ale lékaři ozdravné pobyty nevypisovali,“ doplnila Zilvarová.

Krkonošské ozdravovny mají největší obsazenost v létě a v zimě, jaro a zejména podzim bývají slabší. Pro ozdravovnu Království jsou nejslabší zimní měsíce.

„Dlouhodobě se na prevenci neklade důraz a ani dětští lékaři nejsou příliš ochotní ozdravné pobyty předepisovat, mnohdy o té možnosti ani nevědí,“ upozornila Helena Rážová.

Ročně do Nemojova zamíří 300 dětí. V ozdravovně pracuje 22 stálých zaměstnanců a na 40 externistů.

Přesun oční léčebny byl záložní varianta, říká radní

Náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Aleš Cabicar (TOP 09) připustil, že kraj o možnosti přestěhovat léčebnu do areálu ozdravovny uvažuje. Přednost ale podle všeho dá současnému řešení, tedy že léčebna zůstane ve stávající budově ve Sladkovského ulici a tu kraj koupí od města, aby do ní mohl investovat. Prioritou je zateplení a bezbariérový přístup. V současnosti ji hejtmanství má od Dvora Králové pronajatou.

„V ozdravovně jsme se byli podívat na prostorové uspořádání a nezdá se to úplně vhodné pro umístění léčebny zrakových vad. Vidím to jako nereálné. Podle všeho se vydáme jinou cestou, chceme se domluvit s městem na prodeji objektu léčebny. Její přesunutí do areálu ozdravovny bylo záložní variantou pro případ, že by odkoupení budovy nebylo možné,“ řekl MF DNES Aleš Cabicar.

Radnice domem ručila za starý úvěr na rekonstrukci vodovodu v městské části Lipnice, který splatí v příštím roce. Zastupitelé na červnové schůzi schválili dodatek, díky němuž dojde k vyjmutí nemovitosti ze zajištění pohledávek banky. Otevře se tak cesta k prodeji.

„Předpokládáme, že ke zrušení zástavy dojde v řádech týdnů,“ uvedla mluvčí dvorské radnice Miroslava Kameníková.

V Království kraj provozuje i krizová lůžka pro děti

Že Království z mapy českých ozdravoven nezmizí, doufá ředitelka SOL Trutnov Jana Třešňáková. „Věřím, že se s krajem dohodneme a že se nám jeho záměr podaří zvrátit. Více bych se k tomu nechtěla vyjadřovat,“ řekla.

Záměr zcela změnit náplň ozdravovny přišel čtyři roky poté, co kraj investoval jedenáct milionů korun do přestavby zchátralého letního pavilonu. Vzniklo tu osm pokojů pro 24 týraných, zneužívaných či zanedbaných dětí. Do té doby pobývaly v hlavní budově společně s dětmi jezdícími na klasické ozdravné pobyty. Krizová lůžka byla zřízena v roce 2008, jsou pro děti v tísni od narození do 18 let. Průměrná délka pobytu se pohybuje kolem tří měsíců.

„Vytíženost se dlouhodobě pohybuje kolem 75 až 80 procent, v době koronavirové krize dokonce překročila sto procent,“ poznamenala ředitelka Rážová.

V kraji jsou pro děti vyžadující okamžitou pomoc pouze dvě zařízení. Druhé je ve Dvoře Králové, kde je součástí Dětského centra v ulici R. A. Dvorského.

„Dlouhodobě se ukazuje, že dohromady šestatřicet lůžek, které má náš kraj v těchto zařízeních, je potřebných a plně využívaných,“ míní Helena Rážová.

Další klientelu by mohly přilákat minerální koupele

Ozdravovna u přehrady Les Království je nejstarším zařízením svého druhu v Česku. Její stavba začala v roce 1926, hotová byla o dva roky později. S výjimkou dvou měsíců zkraje 90. let funguje od otevření nepřetržitě.

Dokonce i za druhé světové války sem jezdily na ozdravné pobyty děti oficírů. Vystřídalo se tu více než 42 tisíc dětí z celé republiky. Hlavní budova ani areál v dohledné době podle vedení nevyžadují zásadní investice. Nachází se zde lanové hřiště, prolézačky, vzduchová trampolína, vyhřívaný bazén s léčivou slanou vodou i víceúčelové moderní sportoviště.

Zařízení má navíc díky zdrojům minerální vody zajímavý rozvojový potenciál. Hloubkový vrt v roce 2005 odhalil 70 metrů pod zemí dosud neznámý vodní zdroj s mimořádně kvalitní vodou.

„Analýzy potvrdily, že jde o vodu s velmi vysokou mineralizací, vysokým obsahem sodíku, chloridů, síranů a hydrogenuhličitanů a především s vysokým obsahem volného oxidu uhličitého,“ uvedl ve zprávě zpracovatel průzkumu Svatopluk Šeda ze společnosti Fingeo.

Zdroj by mohl sloužit lázeňským a rehabilitačním procedurám, jako jsou koupele nebo plynové injekce.

„Tímto směrem by se ozdravovna mohla ubírat, rozšířilo by to její záběr a přilákalo novou klientelu,“ naznačila Helena Rážová.