Také nechápete, proč se na novém úseku dálnice D11 nejčastěji objevuje cedule Šumperk a proč navigační systém naopak mlčí o Dvoru Králové nad Labem, nejbližším městě od konce zprovozněného úseku? Vrtá vám hlavou, z jakého důvodu se D11 podle značení dálkových cílů tváří, že vede až do Polska?
Nebo nerozumíte tomu, proč na Trutnovsku a v Krkonoších není jediná značka upozorňující, že na konci okresu začíná dálnice vedoucí do Prahy?
Málokoho, kdo jede z Prahy po D11 do Krkonoš, napadne, že dálnice končí mezi Hořenicemi a Heřmanicemi na pomezí trutnovského okresu. Zelené tabule s dálkovými cíli celou dobu ukazují, kolik kilometrů ještě zbývá do Trutnova či do polské Wrocławi. U Hradce Králové si tak řidiči přečtou, že do polského města je to 175 kilometrů a že od Trutnova je dělí pouze 48 kilometrů.
Kamioňáci z východní Evropy nebo turisté, kteří jsou v České republice poprvé, v tu chvíli určitě netuší, že za pár kilometrů komfortní jízda po zánovní komunikaci skončí.
Po dálnici do Wrocławi? Až ji dostaví k hranici
Teprve před sjezdem na Jaroměř se řidiči dozvědí celou pravdu, přeškrtnutá Wrocław je jasným signálem, že do ní dálnice zatím nevede. A minimálně dalších pět let ani nepovede. Úsek z Heřmanic do Trutnova a Královce se ještě ani nezačal stavět.
„Dopravní značky odpovídají stavu, jako kdyby dálnice vedla až do Wrocławi. Nejsou přizpůsobeny etapizaci stavby a tomu, že D11 končí v Heřmanicích,“ upozornil člen krajské komise pro liniové stavby a územní rozvoj Nasik Kiriakovský.
Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl podotýká, že v trase D11 zároveň vede mezinárodní silnice E67 a že Wrocław je pro tuto komunikaci značeným cílem.
„Navíc je naprosto běžné, že na dálnici se neznačí obce na jejím konci, ale významné cíle na navazujících silnicích. D11 směrem na Wrocław a Trutnov vede, tak není důvod je na dálnici zatajovat,“ vysvětlil Jan Rýdl.
Směrovky na Šumperk jsou podle regulí
Řidiči přijíždějící po D11 do Hradce Králové si právem mohou myslet, že město s 26 tisíci obyvateli na severu Moravy je hlavním turistickým magnetem České republiky, ale také že výrobce cedulí byl ze Šumperka.
Jak jinak si vysvětlit, že hned na několika ukazatelích v řadě je uveden právě sto kilometrů vzdálený Šumperk. Provinční okresní město nepatří zrovna mezi největší, nejdůležitější ani nejznámější města severu Moravy. Na rozdíl od Olomouce, Opavy nebo Ostravy.
Podle pravidel, kterým se značení řídí, je ale vše v pořádku. Stěžejním dokumentem jsou Zásady pro orientační dopravní značení (TP100), které vydává ministerstvo dopravy. Šumperk je dálkovým cílem pro silnici I/11 východně od Hradce Králové.
„Jde o první velké a dopravně významné město v trase této silnice východně od Hradce a je takto v zásadách vedeno,“ poznamenal mluvčí ŘSD.
Sjezd u Jaroměře část kamioňáků přehlédne
Zatímco odbočky na Šumperk díky obřím písmenům na cedulích prakticky není možné přehlédnout, zato sjezd na Náchod a Wrocław na konci dokončeného úseku dálnice velmi snadno. Nenápadná modrá cedulka s názvy obou měst je snad nejmenší na celé D11.
Problém to je hlavně pro kamiony. Pokud nákladní auta odbočku přejedou, nezbývá jim jiná možnost než dojet na konec dálnice v Hořenicích. Tady se buď otočí na kruhovém objezdu a vrátí na dálnici, nebo odbočí do zákazu vpravo na Jaroměř.
Zákaz odbočení pro těžkou dopravu si radnice v Jaroměři vynutila v obavách před zablokováním města auty jak ze směru od Náchoda, tak od Trutnova. Jaroměřský starosta Josef Horáček (nestr. za VPM) tvrdí, že odbočování do zákazu je na denním pořádku. Přičítá to právě nedostatečnému značení jižního sjezdu.
„Vinou toho dochází k takovým příšernostem, že se kamiony otáčí na křižovatce u Obecního úřadu v Hořenicích, protože přijedou k dalšímu zákazu vjezdu. Určitě to nejsou stovky případů denně, ale děje se to,“ sdělil starosta.
Náklaďáky také v důsledku toho projíždí jaroměřskými ulicemi Na Vrších a Růžovou, kde nemají co dělat.
„Samozřejmě to je komplikace. Nemyslím si, že by chtěl někdo úmyslně porušovat předpisy. Značení je zkrátka lehce přehlédnutelné,“ doplnil Horáček. Podle jeho informací ŘSD prý plánuje jižní sjezd přeznačit.
Cestou z Krkonoš se řidič o D11 dozvídá pozdě
Pro řidiče, který nemá v malíku regionální zeměpis, nenosí přehled o české dálniční síti v hlavě nebo nepoužívá navigaci, není při cestě z Krkonoš jednoduché zjistit, kde že ta D11 vlastně začíná. Cedule upozorňující na to, že na kruhovém objezdu v Hořenicích se dá najet na dálnici a pokračovat po ní až do Prahy, kupodivu nikde na Trutnovsku nenajdete.
O existenci D11 se motoristé poprvé dozvědí teprve v Heřmanicích. Nejen kvůli včasnému pořízení dálniční známky by se taková informace řidičům mohla hodit už o pár kilometrů dřív.
Cesta po D11 je totiž pro turisty mířící z východních Krkonoš do hlavního města rychlejší a především komfortnější než trasa přes Jičín a Mladou Boleslav. Naváděcí značení ale chybí v celém okolí nové dálnice.
S kritikou přispěchal už i hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS). Podle něj ŘSD podcenilo situaci, bude prý o tom se silničáři jednat.
„Řidiči tranzitní nákladní dopravy často nevědí, kudy mají jet, a osobní vozidla projíždí, kudy to jde. S touto situací jsem hodně nespokojený,“ prohlásil Červíček. Největší problémy podle něj tranzitní nákladní doprava způsobuje na silnici I. třídy v úseku od Semonic do Hradce Králové, kde přitom už vede dálnice.
Důvod, proč značky v regionu zatím chybí, je prostý. Navádění na dálnici v nasávací oblasti je předmětem samostatného projektu. Bude zasahovat do vzdálenosti 5 až 25 kilometrů od dálnice v závislosti na třídě komunikace.
Jan Rýdl MF DNES potvrdil, že ho ŘSD připravilo a v současnosti vybírá zhotovitele: „Navádění k dálnici se v polovině tohoto roku objeví už na okraji Trutnova nebo Náchoda.“
Jako by byl Dvůr Králové zapomenut
Kde odbočit na Šumperk, Chlumec nad Cidlinou, Nový Bydžov nebo Velichovky díky několikrát se opakujícím ukazatelům poznají řidiči dokonale. Ale že největším městem nejblíže zatímnímu konci dálnice je Dvůr Králové nad Labem s věhlasným africkým safari, se dozvíme teprve v Heřmanicích. Pro nový úsek D11 šestnáctitisícové město neexistuje, nikde ani zmínka.
Opomenutí Dvora Králové ve značení bylo jedním z témat, kterým se na poslední schůzi zabývala komise pro liniové stavby a územní rozvoj.
„Podivovali jsme se, proč tam není Dvůr Králové, kde je zoologická zahrada, která je chloubou celého kraje. Město je na dálnici úplně opomenuté,“ uvedl Nasik Kiriakovský. Stejně tak na D11 nejsou uvedeny ani další důležité a všeobecně známé orientační body: krkonošská střediska Pec pod Sněžkou nebo Malá Úpa.
Dvorský starosta Jan Jarolím (ANO) v této souvislosti připomíná, že šestnáctitisícové město bylo z různých důvodů při přípravách D11 dlouhodobě tak trochu na vedlejší koleji:
„Připadá mi, že ve Dvoře Králové byla dálnice v minulosti vnímána jako nutné zlo a nikdo o ni příliš neusiloval, přitom už tehdy se mohly plánovat budoucí obchvaty města. Dnes také řešíme, že se na D11 ze západní strany těžko dostává, aniž by auta musela projet centrem. To všechno vedlo k tomu, že Dvůr Králové byl při projektování dálnice velmi dlouho opomíjen a prakticky jako kdyby zmizel z map.“
Ředitelství silnic a dálnic argumentuje tím, že nejvýznamnějším městem za koncem D11 je okresní Trutnov a že není možné směšovat dálkové orientační cíle pro přímý směr dálnice s cíli, které se uvádějí pro odbočení na křižovatkách. Dvůr Králové, Pec pod Sněžkou nebo Vrchlabí proto budou značeným cílem pro odbočení až na plánovaných exitech dálnice.
„Vše je opět v souladu s předpisem TP100,“ zdůrazňuje mluvčí ŘSD Jan Rýdl.