Čápi byli přes poledne pryč. Sundávání větví z hnízda na oboustranné soše Marie s Ježíškem z roku 1727 nezabralo ani hodinu.

Pracovník technických služeb se dvakrát nechal vyvézt plošinou nahoru, některé větve házel dolů rovnou, další svezl. V deštivém dni se dolů ze sloupu snášelo množství suché trávy.

„Nahoře nebylo nic zvláštního, žádné vejce tam neměli. Tam, kde hnízdo sochu krylo, špinavá není, spíš z boku,“ říká Josef Zelený z broumovských technických služeb.

29 fotografií

Právě vejce či mláďata mohla sundání hnízda zabránit. „Broumov v žádosti neuváděl, kdy chce hnízdo odstranit, proto jsme tam stanovili podmínku, že v té době nesmí ptáci hnízdit,“ vysvětluje zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko Petr Kafka.

Broumov vybízí čápy ke stěhování. Vedle mariánského sloupu vztyčil betonový

Jednu bednu plnou mechu a trávy pracovník vyvezl plošinou na náhradní betonový sloup, který město před dvěma týdny osadilo asi třicet metrů od mariánského sloupu. Na něj se teď snaží čápy přilákat, oni však dosud dávali přednost soše.

Akce se zabezpečením sochy se trochu zadrhla, když se ukázalo, že z dvacetimetrové plošiny nebude snadné potáhnout sochu ochrannou geotextilií. Odpoledne proto přijela ještě další plošina a ruch vyplašil čápa, který přilétl na prázdnou sochu. Nyní je socha obalená.

„Připravili jsme silnější geotextilii, kterou se socha zakryje, aby čápi nemohli začít stavět další hnízdo. Teprve probereme s památkáři, jak by se dala socha ochránit trvaleji. Příští sezonu znovu do otvoru po vánočním stromě osadíme betonový sloup a budeme doufat, že čápi zahnízdí tam,“ říká místostarosta Kamil Slezák (TOP 09, Broumováci). Město už za přestěhování čápů vydalo 50 tisíc korun.

Trvalo, než vedení města vyřídilo podklady u úředníků památkové péče a státní ochrany přírody.

„Doufal jsem, že vyřizování bude rychlejší. Museli jsme počkat, až všechna rozhodnutí nabydou právní moci. To, co vydala Správa CHKO, tam ještě lhůta na odvolání běží, ale požádal jsem účastníky, zda se vzdají práva na odvolání a oni to učinili. Proto jsme hned přistoupili k sundání hnízda, protože ve stanovisku památkářů máme: bezodkladně,“ popisuje místostarosta.

Hnízdění na soše není šťastné, říká památkář

Kvitují to i památkáři. „Řešilo se, aby se hnízdo dalo co nejdříve pryč a snížila se rizika poškození sochy. To je dneškem uděláno, to je perfektní. Žádné požadavky na provizorní opatření, aby čápi neměli zalíbení zrovna v tomto místě, jsme však neměli. Je to ale logický krok, geotextilie asi nebude soše slušet, ale nepoškodí ji. Neviděl jsem zatím, jak to na místě vypadá,“ říká ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově Jiří Balský.

Podle něj bylo v Broumově nešťastné, že si ptáci vybrali zrovna kamenosochařskou památku se zlacenými předměty a subtilními prvky. „Na takovémto sloupu by nemělo nic být, i ti ptáci něco váží, přistávají, odlétají, budou tam třeba čtyři. Jejich exkrementy mohou sochu poškozovat, i když nevím, jak moc jsou agresivní, ty holubí jsou katastrofa,“ míní památkář.

Přivítal, že na prvním místě byla ochrana jedinečné památkové hodnoty, ale ani ochrana čápů nezůstala stranou. Za citlivé pokládá, že ptáci mají možnost náhradního hnízdiště.

Snad zůstanou, věří místní

Z dění na náměstí je však rozpačitá Lucie Chuchmáková z Vernéřovic: „Nelíbí se mi, že čápům hnízdo rozebrali a město se nezabývalo jinými možnostmi.“

Žena kritizuje, že náhradní hnízdo je o dva metry nižší, a tak čápy neláká. Obává se, že kvůli shozenému hnízdu čápi z náměstí zcela zmizí. Myslí si, že památkové hodnoty dostaly přednost a přírodní bohatství takovou důležitost nemělo.

Na sociálních sítích si diskutéři ulevují, že město mohlo s čištěním sloupu počkat, až ptáci za měsíc odletí. Vyčítají, že radnice připravila náměstí o milou atrakci, zatímco povaleči s alkoholem a psí exkrementy zůstávají.

Obyvatelka Broumova Sidonie Stolínová se přišla podívat na očištěný sloup. Ačkoli hodně lidí tvrdí, že už se hnízdo čápům mělo nechat, ona si tím není jistá. „Je mi líto čápů, ale zároveň je i škoda památky. Vršek sochy by hnízdění poškodilo,“ říká.

Amatérská ornitoložka Věra Horáková, která sleduje asi deset hnízd na Broumovsku a Policku, je s postupem města spokojená. „Někde čápy vyženou bez náhrady, někteří po nich dokonce střílí. To, co Broumov udělal pro čápy, je dobré,“ tvrdí. Rušení hnízda v nynější době pokládá za vhodnější, než kdyby ptáci až na jaře zjistili, že na náměstí je vše jinak.

Zoolog Kafka už dříve konstatoval, že ptáci se pustili do stavby hnízda velmi pozdě a nestačili by vyvést mladé. Předpokládá se, že jde o mladé čápy, kteří teprve utvořili pár a o rozmnožování se vážně pokusí až za rok. Na náměstí by se mohli vrátit.