Čápi si vyhlédli barokní sloup v Broumově, hnízdo staví na hlavě Madony

  14:46
Čápi oživili dění na Mírovém náměstí v Broumově. V týdnu jeden obhlížel barokní mariánský sloup, pak se objevilo několik dalších, nyní se tam usadil pár. Od čtvrtka budují z větviček hnízdo. Pracovníci Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko s městskými úředníky řeší, jestli bude nutné hnízdo z památky sundat.

Když se ve čtvrtek na sloupu objevily první větve, městští úředníci se obrátili na státní ochranu přírody. Zatím se nic neděje. Patrně příští týden to přímo na náměstí projednají.

„Je těžké předpokládat, jestli ptáci celé hnízdo postaví, nebo ne. Letos už hnízdit nebudou, protože je pozdě. Případné shození by pak zřejmě podléhalo nějakému povolení, protože čáp je chráněný druh. Jde o to, jak na to v Broumově budou spěchat. Budeme si to muset vyříkat nejspíš přímo na místě,“ říká zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko Petr Kafka.

„Kdyby pár snesl vejce, mláďata by se líhla v polovině července a v půlce září by měla odlétat, ale to už je většina čápů pryč. Tady je to extrémně pozdě,“ odhaduje zoolog.

Zástupce vedoucí Správy CHKO Broumovsko Petr Kuna se pro Deník ve čtvrtek vyjádřil, že pokud by v hypotetickém případě čáp začal na hlavách soch stavět hnízdo, byla by ochrana kulturní památky nadřazena ochraně přírody. Ale to jen v případě, že by jeho snaha o vybudování hnízda byla zmařena hned v zárodku. „Mimo dobu hnízdění by neměl být problém najít nějaký vhodný postup a technické řešení vzniklé situace,“ řekl Petr Kuna.

Fotky čápů na mariánském sloupu rezonují na sociálních sítích, debatéři se za ptáky většinou přimlouvají. Zážitek je to pro ty, kdo je mohou pozorovat přímo.

„První přilétl v úterý, ve středu sedl na sloup a dalších pět létalo okolo a naráželo na něj. Od čtvrtka se tu utvořil pár, často klapou zobáky, třetí to tu ještě zkoušel. Ráno začínám v práci kolem 5:30, oni si klapou, odletují, prolétají nad náměstím, je to hodně efektní. Oproti vysokým komínům se dění na sloupu dá dobře sledovat,“ vypráví fotograf Jan Záliš, který na náměstí provozuje obchod.

Pískovcový mariánský sloup vytvořil Jan Brokoff a jeho dílna v roce 1706. Inspirací pro sochu Madony byla gotická dřevořezba Panny Marie Broumovské z klášterního kostela.

Broumov opravuje kavárnu velkoměstského střihu, vrátí se tam perníky

Opat benediktinského kláštera Otmar Zinke věnoval dílo městu, jenže Madona se dívala směrem ke klášteru a k městu byla zády, takže si část obyvatel stěžovala. Opat ji dal sejmout a nechal zhotovit u broumovského sochaře Gottfrieda Bösewettera patrně v roce 1727 oboustrannou sochu Marie s Ježíškem, která se dívá na dvě strany.

Sloup má na výšku kolem 9 metrů, na něm je umístěna Madona v nadživotní velikosti, svatozář je ze zlaceného železa. Součástí sousoší je i dalších osm soch zemských patronů a osobností benediktinského řádu.

Mariánský sloup má za sebou nákladnou renovaci, socha Madony se vrátila na sloup před devíti lety. Kulturní památkou je sloup od roku 1958.

Autor: