Candáti jako lék na sinice. Kempu Stříbrný rybník by mohli zachránit sezony

  17:30
Candáti by mohli vylepšit kvalitu vody ve Stříbrném rybníku na okraji Hradce Králové. V oblíbeném rekreačním areálu pravidelně končí koupací sezona kvůli sinicím už v červenci. Pracovníci městských lesů proto vysadili na pět set dravých ryb. Změna se projeví patrně až za rok, jde o nejlevnější opatření.

Dnes po poledni projelo branou kempu offroadové auto se stovkami candátů ve speciální nádobě na korbě. Vykládka musela být velmi rychlá, všichni candáti byli během několika minut v novém domově. Většina z nich nejdřív líně plavala u břehu, ale pracovníci městských lesů je rychle donutili k průzkumu rybníka.

„Je to asi roční ryba o váze kolem čtvrt kilogramu. Vidíte, že jejich aktivita není velká, to je kvůli změně teploty, prostředí i vody. Musí se aklimatizovat, ale později se rozjedou do celého rybníka,“ řekl správce areálu Stříbrný rybník Jakub Forman.

„Potřebujeme tu změnit rybí osádku. Candáti požírají takzvané bílé ryby, v našem případě perlíny, plotice nebo cejny. Bílá ryba zase požírá plankton, který se živí sinicemi. My naopak potřebujeme planktonu co nejvíce, protože spolu s námi bojuje proti sinicím. Naši candáti se nyní budou živit rybím plůdkem nebo jikrami, takže budou likvidovat nejmladší generaci bílé ryby. A jak porostou, budou lovit větší ryby, až změní rybí osádku. Vše by se mělo projevit během jednoho, nejpozději dvou let,“ doplnil Jakub Forman.

„Museli jsme posílit predátory, aby byla opět nastolena přírodní rovnováha a voda dosahovala standardní kvality,“ doplnil Milan Zerzán, ředitel společnosti Městské lesy Hradec Králové, která kemp i rybník spravuje.

Dalších pět set candátů lesníci vypustí do dalších rybníků, na řadě budou Biřička a Datlík na Novém Hradci. I tady musí pomoct se změnou rybí osádky.

„Kemp na Stříbrném rybníce každoročně navštíví až desítky tisíc lidí. Bohužel, voda nám posledních pár let dělá starosti, protože se v ní v létě pravidelně vyskytují sinice. Neustále řešíme, jak by bylo možné kvalitu vody zlepšit, řešení jsme našli hned několik, a tak jsme začali od nejšetrnějšího a v podstatě i nejméně časově a finančně náročného,“ upozornil náměstek primátorky pro oblast životního prostředí Adam Záruba (Změna a Zelení).

Odbahnění? Až 35 milionů korun

Odevzdané čekání Hradce na to, kdy se objeví sinice a koupací sezona se uzavře, skončilo před rokem a půl. Tehdy začala vznikat studie, která měla za úkol identifikovat příčiny. Ještě před vypracováním materiálu se město domnívalo, že za nekvalitní vodou stojí tři důvody, anebo jejich kombinace: nánosy bahna, především biologického původu, vysoká teplota vody, případně produkce fosforu z myček a praček chatařů proti proudu Stříbrného potoka.

Jenže se ukázalo, že potíž je jinde. Rychle padlo rozhodnutí, které se mělo uskutečnit už loni na podzim, ale došlo na něj teprve nyní: musí se změnit skladba ryb.

„Převaha dravců na Stříbrňáku je rychlé a levné opatření. Bylo by skvělé, kdyby se podařilo odstranit 25 tisíc kubíků bahna, které se nashromáždilo za 60 let, ale to by byl spíš bonus,“ zmínil Milan Zerzán historii rybníka. Ten mezi Malšovou Lhotou a Svinary vznikal v roce 1959, kdy se vybagrovaný písek vozil na stavbu nyní již bývalého všesportovního stadionu, kde posloužil jako mohutné valy pro tribuny.

Kemp Stříbrný rybník stále trápí sinice, na podzim tam vysadí dravé ryby

Město očekávalo, že bahno bude biologického původu, například z listí. „Jenže jsou to jen tři procenta, zbytek je naplavená hlína z lesa. Více bahna je v místech, kde se lidé nekoupou, v hloubce tři a půl metru, a to ve vrstvě asi tři čtvrtě metru, avšak to neškodí,“ pokračoval Milan Zerzán.

Studie zmiňuje také další dvě možnosti, jak zlikvidovat sinice. Ty jsou dražší, ale účinné. Pomoci by mělo budování mokřadů na Bělečském a Stříbrném potoce. Protože kromě čištění pomáhají zadržovat vodu v krajině, je vysoká pravděpodobnost, že by město dostalo dotaci.

„Mokřady by měly sloužit stejně jako kořenová čistička, která navíc vodu okyselí, což sinice nesnášejí,“ připomněl Adam Záruba.

Unikátní vodní rostlinu ohrožují splašky, v podezření jsou chataři

„Voda v lese by se díky mokřadům i zpomalila. Ani to sinicím nevyhovuje,“ podotkl Zerzán.

A do třetice ta nejdražší varianta - odbahnění. V sedmihektarovém rybníku by mělo být asi 25 tisíc kubíků bahna.

„Odbahnění si necháváme v záloze podle toho, jestli bude možné sehnat dotaci. S tou je to však nejisté, protože jde o areál sloužící ke komerční činnosti. Pokud by to celé mělo platit město? Upřímně, máme naléhavější investice,“ zdůraznil náměstek primátorky.

„Odhaduji to mezi 30 až 35 miliony korun,“ doplnil Jakub Forman.