Následující dva okamžiky od sebe dělí sotva pět minut a velmi dobře ilustrují, kdo je pro festival Brutal Assault nezapomenutelným bohem a kdo naopak zatracencem hodným pekla. A také to, že apolitičnost hudebních festivalů je jen iluze.
Před půl jedenáctou večer publiku děkovali za přízeň američtí metalisté Mastodon. Za jejich zády se v tu chvíli rozsvítil obří portrét s prostým nápisem Ozzy Osbourne 1948 - 2025. Dav explodoval nadšením a spolu s kapelou skandoval jméno nedávno zesnulé legendy.
Vzápětí se většina fandů přesunula jen o pár metrů vedle k druhému ze dvou hlavních pódií, kde za pár chvil začínalo vystoupení dalších Američanů - Ministry. Pár sekund před jejich setem se na plátně rozsvítil další velikánský portrét, tentokrát s nápisem „imbecile“. Byl na něm americký prezident Donald Trump a tisíce metalistů řvalo podruhé. Opět obrovským nadšením.
Před reportérem iDNES.cz v tu chvíli stála trojice zhruba padesátníků, dost možná amerických byznysmanů. Prozradilo je téma Trumpa, americký přízvuk i pečlivě střižené vlasy i vousy.
- „Hele kluci, dívejte se, plivou nám na velkýho šéfa.“
- „Arone, super, vyfoť to a pošli do práce, zítra z toho bude velká legrace.“
- „Jasně, ten z**d si to zaslouží!“
V tu chvíli na pódium přišel lídr kapely - brzy 67letý Al Jourgensen - a celou hodinu prokazoval, že Ministry jsou jednou z nejlevicověji orientovaných skupin. Nesouhlas s prezidenty Bushem starším a mladším se jen teď koncentroval k Trumpovi a právě protestsongy obecenstvo odměnilo největším potleskem.
Přijel i metalista z Kuvajtu
Brutal Assault se mezi fanoušky těší skvělé reputaci. Pro ilustraci opět odposlechnuto z diskuse mezi německým a italským divákem.
- „Odkud jsi?“
- „Hamburk, Německo.“
- „Hele a jaký byl vlastně letošní Wacken?“ (jeden z největších evropských metalových festivalů, který se konal na přelomu července a srpna v severním Německu - pozn. red.)
- „Nemám tušení, to je tuctový festival pro masy lidí. Komerční sr***. Brutal je ku**a nejúžasnější!“
Na festivalu jsou kromě pestrého guláše evropských národností, Chilanů, Bolivijců, Američanů, Japonců nebo Brazilců i návštěvníci z vyloženě nemetalových zemí. Například zhruba čtyřicetiletý Muhammad z Kuvajtu.
„Doma jsem raději ani neřekl, kam jedu a proč. Nerozuměli by tomu. Metal se u nás hraje jen v soukromých klubech a venku na ulici pouze do sluchátek. Je spojovaný se satanismem a drogami,“ upozornil Muhammad na mýtus, který se v metalových zemích dávno podařilo vymýtit.
Pořadatelé již dopředu avizovali, že Brutal je vyprodaný. Tlačenice je znát, ale naštěstí jen před oběma hlavními pódii. Cesta na „hlavní náměstí“ za dalšími atrakcemi kolem hradeb může hlavně v době střídání headlinerů zabrat deset minut a příliš nepomůže ani zkratka přes oktagon, tedy kličkovaná v útrobách pevnosti.
To však není výtka, protože na Brutalu platí otřepané: cesta je cíl. Velmi snadno lze totiž dobloudit například do umělecké zóny, jak ostatně svědčí například dotaz skupiny sedmdesátníků z Valašska. „Prosím vás, jsme pořád na festivalu, anebo jsme se dostali mimo? My jsme tu poprvé, a tak trochu jsme se ztratili,“ konstatoval jeden z party odrostlých festivalových nováčků.
Obraz hvězdy jako suvenýr
V jedné z výstavních prostor na zdi visí zhruba dvacet obrazů Maria Duplantiera. Jsou v aukci, každý z nich začíná ďábelskou cenovkou 666 korun a fanoušci hned první den festivalu začali přihazovat.
Autor se rozhodl výtěžek věnovat organizaci Sea Shepherd, která bojuje za ochranu oceánů. Na tom by stále nebylo nic zajímavého, kdyby Mario Duplantier nebyl současně velmi známým bubeníkem patrně největší festivalové hvězdy - francouzské kapely Gojira.
Příhozy na jeho některé obrazy se již vyšplhaly nad tři tisíce korun a díla dynamického a progresivního bubeníka budou originálním suvenýrem z 28. ročníku Brutalu.
Nejen lebky pro fanoušky žánru
Ještě dražší a o poznání morbidnější může být jiná festivalová připomínka, kterou lze koupit na stánku u hororového kina. K mání tu jsou po 750 korunách například velmi zdařilé repliky lidských lebek, o něco dražší jsou realistické modely usekaných končetin a například 13 tisíc stojí zakrvácená zombie-figurína klauna či pankáče v životní velikosti.
„Dodáváme je festivalům, divadlům a samozřejmě fanouškům žánru. Na nezájem si fakt nemůžeme stěžovat,“ řekl prodejce.
Vylepšením prošlo nejen kino, které nabízí větší sál a čtyři dny plné hororových klasik. Úplnou novinkou je Brutal Kids Camp, tedy tábor pro děti fanoušků. Velkým lákadlem jsou přednášky a workshopy - třeba bubenické lekce Gena Hoglana trashmetalových Dark Angel, George Kolliase z deathmetalové formace Nile nebo přednáška Attily Csihara, lídra kultovních Mayhem.
Doprovodný program, odpočinkové zóny, vzorná čistota nebo komfortní stanová městečka jsou na Brutalu v Josefově standardem. Co hudba? Diváci v první řadě oceňují vyprecizovaný zvuk, zvlášť na dvojici hlavních pódií.
Návrat legendy z kapely Slayer
Jestli bylo záměrem, aby večerní set prvního dne otevřeli výstřední Static-X, podařil se parádně. K vizuálně vděčné podívané masek a mýdlových bublin totiž parta z Los Angeles přidala i svou evil-disko-rap show a navnadila publikum na opravdové headlinery.
Syrový metal Mastodon šmrncnutý starou školou a hlavně parádní formou vše načal. Dojemně hlasitá skandovaná vzpomínka na zesnulého Ozzyho Osbourna na závěr naštěstí ani trochu nezněla pateticky, a přitom rozplakala i některé tvrďáky v publiku.
Ministry svůj hodinový set otevřeli nápisem „imbecile“ se škrtnutým Trumpem a tvrdě se drželi nastavené protirepublikánské linky. Lídr Al Jourgensen už nepřekypuje elánem jako kdysi, ale hity Lies Lies Lies nebo Just One Fix odrecitoval stylově a zvládl i hecovat dav pod pódiem.
Vrcholem byl návrat opravdové legendy a jednoho z nejvíce neústupných metalistů planety - spoluzakladatele kapely Slayer a kytaristy Kerryho Kinga. Metalista, kterému holou lebku vynahradil mohutný cop z vousů, dal dohromady novou zuřivou sestavu se svými typickými slayerovskými riffy. Byl to on, kdo na sebe strhával pozornost, ale bylo by nespravedlivé nezmínit ani výkon ostatních v čele se zpěvákem Markem Oseguedou, jehož si Kerry King vypůjčil z trashmetalové skupiny Death Angel.






