Příznivé ceny za teplo a teplou vodu pro část obyvatel Broumova jsou minulostí. Zatímco až do loňska platili Tepelnému hospodářství Broumov 595 korun za gigajoule, což i v krajském porovnání bylo slušné, v lednu nastal šok.

Na přelomu roku firma draze nakoupila plyn a oznámila zdražení skoro na trojnásobek. Město pak tehdejšího jednatele odvolalo za to, že změnu neprojednal předem, a cenu srazilo pod tisíc korun. Jenže finanční rezervy nyní došly. Od dubna tak platí nová částka 1 400 korun.

„Teď byl klid, nikdo nic neříkal. Po tom, co se tu dělo v lednu, náš panelák uvažoval odejít od Tepelného hospodářství, kdyby bylo teplo dál příliš drahé,“ říká více než osmdesátiletá Libuše Vraná z Křinického sídliště a podivuje se, že už do schránek doputovaly dopisy o dalším zdražení.

Překvapení neskrývá ani Helena Vodochodská, která ve stejném domě rozpočítává šestatřiceti partajím měsíční zálohy. Dříve její domácnost platila asi 2,5 tisíce korun měsíčně za teplo a teplou vodu, po lednovém zdražení to byly už čtyři tisíce.

„Starosta nám před časem zaručoval, že cena tepla bude pod tisíci korunami a že by nákupní ceny plynu měly dál klesat. Nevím, co se bude dít dál,“ podotýká členka domovní samosprávy Helena Vodochodská z domu, kde obyvatelé drží spoluvlastnické podíly.

„Do dubna se máme rozhodnout, jestli u Tepelného hospodářství zůstaneme. Vlastní plynovou kotelnu tady ale sousedé příliš nechtějí, tepelné čerpadlo zase prý není až tolik vhodné pro výškové budovy. Je to problém, v našem domě žijí tři čtvrtiny důchodců a jen čtyři mladé rodiny,“ říká Helena Vodochodská.

Teplárenské služby využívá asi 40 procent broumovských obyvatel, k tomu i průmyslové podniky, školy, nemocnice, poliklinika, pošta, sportovní hala a další. Ročně městská firma dodá 22 tisíc gigajoulů tepla z několika menších kotelen a počítá s tím tak i letos.

Nemáte na teplo? Požádejte o dávky

Během loňska však Josef Vlček, který vedl Tepelné hospodářství Broumov jako jednatel už od roku 2012, nedokázal nakoupit plyn na celý rok. V médiích to vysvětloval tím, že získal už v lednu 2021 příslib dobré ceny, ale k podpisu smlouvy s dodavatelem později – kdy už ceny rostly – nedošlo. Plyn tak nakoupil až v prosinci pouze pro leden. Zatímco dříve nakupoval megawatthodinu obvykle za 20 euro, tehdy vyšla dokonce na 165 euro.

Když pak kvůli oznámenému enormnímu zdražování nastalo ve městě vzbouření, starosta Jaroslav Bitnar (Volba pro Broumov) se za to odběratelům omluvil.

Valná hromada Tepelného hospodářství ho zvolila koncem ledna novým jednatelem, přebytky na účtech firmy kolem čtyř milionů korun pak město rozpustilo ve snížené ceně 950 Kč/GJ, jenže částka stačila jen pro období od ledna do března.

„Nastavená cena 950 korun předpokládala po zbytek roku ceny plynu pod 70 eury za MWh. I tak by se ztráta prohloubila o další dva miliony korun, což bychom kryli odložením splátek městu za nájem infrastruktury,“ říká starosta Bitnar.

„Bohužel Rusko rozpoutalo válečný konflikt, v jehož důsledku došlo k velkému nárůstu ceny plynu a velkým výkyvům, cena 70 euro je nedosažitelná. Z tohoto důvodu jsme museli přistoupit k revizi původní ceny na novou, tedy 1400 Kč/GJ včetně DPH. Mrzí nás to, ale nemáme jiné řešení,“ vysvětluje starosta.

Předpokládá setrvat ve funkci jednatele do podzimních voleb. Domácnosti, které na zaplacení energií nemají dost peněz, odkazuje radnice na možnost dávky od úřadu práce.

Broumovské Tepelné hospodářství nyní většinu plynu nakupuje denně na burze podle aktuální spotřeby. Dlouhodobější kontrakt sice mezitím uzavřelo, ale jen na malou část dodávek, protože výraznější pokles ceny se nakonec nekonal.

„Ještě na počátku února ceny nepatrně klesaly, tak jsme zajistili pouze 15 procent objemu za ceny 75 euro za MWh s tím, že budeme postupně zajišťovat další po očekávaném poklesu pod 70 euro. To se nestalo, tedy stále nakupujeme za spotové ceny, tedy denní ceny na burze,“ poznamenává starosta.

Nemocnice zvažuje co dál

Před víc než měsícem broumovské Tepelné hospodářství svolalo schůzku se zástupci domů i dalších odběratelů. Na Křinickém sídlišti tehdy téměř všichni avizovali, že u městského dodavatele zůstanou, včetně nemocnice. Ani radnice zatím nezaznamenala odliv odběratelů. Po dubnovém zdražení to však může být jinak.

Oproti loňskému roku v broumovské nemocnici vzrostou náklady o 135 procent, v absolutních číslech se může jednat až o 3,2 milionu korun za rok.

„Takto razantní nárůst ceny tepla nás jednoznačně vede k analýze a zvážení alternativních možností, které by vedly ke snížení nákladů na teplo a teplou vodu. Náš technický útvar již dostal pokyn ke zpracování takové analýzy,“ říká předseda správní rady Oblastní nemocnice v Náchodě Jan Mach.

Ještě horší vývoj zaznamenává špitál ve své rychnovské pobočce, kde náklady za vytápění plynem narostou letos téměř o 190 procent. Vytápění párou v Náchodě od Innogy Energo se naopak se zdražením pouze o 28 procent rýsuje nejpříznivěji.

Broumov uvažuje o silném partnerovi

Vývoj cen tepla v Broumově zaskočil i dozorčí radu, která městskou firmu kontroluje.

„Bývalý jednatel vždycky zavčas nakoupil dodávky plynu za dobré peníze. Loni v květnu nás informoval, že má na rok 2022 objednaný plyn za 487 Kč/MWh a na rok 2023 za 469 Kč/MWh, což dávalo dobrý výhled na konečnou cenu pro odběratele opět pod 600 korun za gigajoule,“ přibližuje předseda dozorčí rady Miloš Doubrava.

„Všechno jelo normálně, bohužel nepodepsal smlouvu s dodavatelem a město ani dozorčí radu o tom neinformoval. Scházíme se čtyřikrát do roka k běžným věcem, ale tady žádný problém nebyl vidět až do letošního ledna, kdy jsme od jednatele obdrželi dopis o zdražení,“ říká předseda dozorčí rady Doubrava. Na Křinickém sídlišti žije v menším panelovém domě, i zde již probírají možnost tepelného čerpadla.

Dozorčí rada v minulých měsících několikrát řešila, zda se nejednalo ve firmě o podvod, ale starosta Bitnar potvrdil, že město trestní oznámení nepodalo.

Broumov nyní uvažuje, že by teplárenskou soustavu a její provoz svěřil některé soukromé firmě. Město by ji mohlo prodat či pronajmout. „Jednáme s externí poradenskou firmou, aby nám provedla audit a doporučila řešení,“ vysvětluje starosta.

Navzdory zdražování investice do teplárenství v Broumově dál pokračují, neplatí je totiž město. V roce 2015 už ČEZ Energo modernizoval kotelnu Křinická s kogenerační jednotkou, k tomu by měla přibýt modernizovaná kotelna v Olivětíně i jedna další.

Meziměstí bez teplé vody v noci

Zdražení se nevyhnuli ani obyvatelé nedalekého Meziměstí. Tamní Tepelné hospodářství začátkem roku zvedlo cenu na 930 Kč/GJ. Podle březnových výsledků, kdy už městská firma zaznamenává ztrátu, se však zřejmě cena pro domácnosti dostane nově na 1 100 Kč/GJ.

Od března v Meziměstí neteče od 23 do pěti hodin teplá voda, výjimkou je třeba pečovatelský dům. Městská společnost také vyzvala obyvatele paneláků, aby šetřili na vytápění společných prostor.

„Jsme na tom podobně jako Broumov, jen o maličko lépe. Část plynu nakupujeme předem, část spotově v Nizozemsku na burze. V minulosti jsme byli rádi za vysoké odběry od koncových uživatelů, teď usilujeme o co nejnižší,“ podotýká jednatel Tepelného hospodářství Meziměstí Josef Marek.

Do roku 2012 vedl městskou teplárenskou firmu v Broumově a je dosud opozičním broumovským zastupitelem. Kroky odvolaného jednatele ani odpovědnost místostarosty Kamila Slezáka (TOP 09) za broumovské teplárenství však kritizovat nechce.

„Nevidím do broumovského Tepelného hospodářství, jak to tam fungovalo a funguje. V Meziměstí jsme na tom podobně. Nastoupil jsem loni v květnu a hlavní problém za tu dobu jsou čtyřikrát až pětinásobně vyšší ceny plynu. Dalo se to v Broumově určitě dělat i jinak, ale bylo by laciné, abych to z pozice zastupitele hodnotil,“ míní Josef Marek (ČSSD).

Aby dál cena za teplo pro domácnosti nerostla, je podle něj důležité, aby skončila válka na Ukrajině a uklidnila se situace na trhu. Plynové kotelny s centrálním zásobováním tepla však mohou utrpět odlivem zákazníků. Podle Marka je i pochopitelné, že se odběratelé budou poohlížet po tepelných čerpadlech, byť je nutná vysoká investice na počátku.

„Je to o celé energetické koncepci, změny budou bolet všechny,“ tvrdí.