„Děti řešily společně křížovky, hádanky, zpívali jsme si, v tělocvičně jsme si protáhli tělo a zatančili jsme si. Čas jsme věnovali i nácviku vystoupení, které chytáme na vánoční besídku,“ poznamenal ředitel.
A pak vysvětlil, proč se zaměstnanci školy rozhodli stávku podpořit právě tímto způsobem.
Odbory hřměly u Sněmovny. Jednejte s námi, nebo nepřestaneme, vyzvaly Fialu |
„Zavřít školu? Probírali jsme to a shodli se, že to nejde. Cítíme zodpovědnost za děti a za rodiče. Jsme malá obec a rodiče často nemají pro děti hlídání. Také je pro nás důležitý vztah s obcí, která nás vždy podržela a pomáhá nám v letech, kdy nemáme dost dětí a musíme žádat o výjimku,“ dodal Vlasák s tím, že v obci dnes fungovala i školní jídelna.
Mzda školnice není žádná sláva
Podporuje ale názor, že mzdy nepedagogických pracovníků jsou ostudné. „Sháněli jsme řadu let kuchařku, ovšem za ty peníze to nikdo nechtěl dělat. Nakonec se nám podařilo přesvědčit jednu paní, která je v důchodu,“ řekl ředitel.
Pro letošní školní rok se mu podařilo sehnat i školnici. „Ta mzda opravdu není nic moc. Naštěstí vydělává můj manžel, ale kdybych byla sama se dvěma dětmi, tak by to nešlo,“ konstatovala školnice Gabriela Pirošová.
Nesouhlasí s tím, že by se jí měla mzda ještě snížit. „Beru osmnáct tisíc korun. To je opravdu málo. Ale rozhodla jsem se pro tu práci i kvůli tomu, že nemusím dojíždět, že pracuju v místě,“ podotkla.
Komplikace přináší nerespektování spádovosti
Způsob, jak ušetřit jinak než snižováním počtu placených hodin a mezd, vidí ředitel Vlasák ve změnách ve státním aparátu. „Hrnou se na nás požadavky na vyplňování tabulek, zdůvodňování a sepisování. Nejen školy, ale určitě i stát to hodně zatěžuje. Jsem ředitelem dvě desetiletí, začínal jsem se dvěma šanony. Dnes mám plnou skříň narvanou písemnostmi,“ dodal Vlasák.
Podle starostky Evy Procházkové mají malé obce problém školy udržet kvůli nerespektování spádovosti. „Školy ve městech tak jsou přeplněné a menší venkovské školy bojují o přežití. Stará Voda, kde žije asi pět stovek obyvatel, přispívá na svou jednotřídku půl milionu ročně. A když je míň dětí než určený počet, tak ještě doplácíme mzdové náklady,“ řekla starostka.
„Platit nepedagogické pracovníky? Nesmysl“
Obec pak zvlášť řeší opravy budovy, rekonstrukci a úpravy školní zahrady, kde buduje venkovní učebnu. V obci škola vznikla už za první republiky.
„A dětí v ní bylo vždy dost. Měli jsme dokonce dvě třídy a mateřskou školu jsme měli v jiné budově. Co ale rodiče mohou vozit děti do větších měst, počty žáků klesly,“ konstatovala starostka Procházková.
Za nesmyslné považuje, že by stát převedl na zřizovatele povinnost platit mzdy nepedagogickým pracovníkům. „Stát by ušetřil tím, že malé školy zruší. To ale nechceme, a proto je dotujeme. Přitom se vymýšlejí štědré dotační programy. Pro školy je to určitě fajn, ale v situaci, kdy stát nemá peníze, tak jsou investice do zbytných věcí mrháním penězi,“ dodala starostka Procházková.
