Historické plakáty vrátily mariánskolázeňské ulice zpět do roku 1946

  12:04
Prázdné reklamní plochy v ulicích Mariánských Lázní zaplnily plakáty. Jenže trochu jiné, než na jaké jsou lidé zvyklí. Tyhle zvou na akce, které se ve městě konaly v roce 1946.

Lidé se tak mohou vrátit o pětasedmdesát let do minulosti, do doby těsně po válce, a přečíst si třeba pozvánku k zápisu do hudební školy, prohlédnout si plakát k 1. poválečnému zahájení lázeňské sezony, které se tenkrát konalo v červnu, nebo se pobavit nad pozvánkou na předvolební shromáždění.

„Plakáty pocházejí z muzejních sbírek, které zahrnují plakáty od 19. století až po současnost. Protože v muzeu, které je nyní uzavřeno, plánované výstavy pořádat nemůžeme, rozhodli jsme se, že uděláme venkovní výstavu a při ní prezentujeme veřejnosti část z našich sbírek. A právě plakáty z roku 1946 tvoří poměrně velký a ucelený soubor,“ říká ředitel Městského muzea v Mariánských Lázních Jaromír Bartoš. 

„Jsou tu pozvánky na lyžařské či bobové závody, na otevření a převzetí hokejového hřiště, upozornění na konání fotbalového zápasu či jeden z prvních plakátů Sokola v Mariánských Lázních, který zve na slavnostní akademii,“ popisuje.

Zajímavostí podle něj může být vyhláška o zákazu překračování hranic pod pohrůžkou použití zbraní. „Jako určitou paralelu s dnešní dobou jsme nechali vylepit i plakát k povinnému očkování dětí proti záškrtu, nechybí ani oznámení o čtrnáctidenním vězení pro pleticháře s masem, salámem a cigaretami,“ říká Bartoš.

Sám se rozhodl oživit veřejný prostor v době, kdy se žádné akce konat nesmějí, a informační tabule tak zejí prázdnotou. „Napadlo mě to při procházce městem. Když jsem viděl ty prázdné plochy bez plakátů a pozvánek, připomnělo mi to prázdnotu v současném sportovním a kulturním životě, kdy se nemůžeme scházet,“ vysvětluje. 

Muzeum proto vybralo padesát poválečných plakátů, nechalo je namnožit a v různých kombinacích vylepit na osm plakátovacích ploch poblíž frekventovaných mariánskolázeňských ulic. 

Plakáty z tehdejší doby byly tištěny na různobarevný papír, ale oproti dnešním jsou jednoduché a bez obrázků. Liší se jen velikostí písma a některými grafickými prvky, jako jsou například linky. 

„Z dnešního pohledu jsou ty plakáty takové chudší, na druhou stranu je vidět ohromná spousta akcí, které se tehdy konaly. Lidé se po válce chtěli scházet a bavit, prostě dělat to, co dříve nemohli. V kultuře i sportu nastal ohromný boom,“ ukazuje Bartoš. 

Neobyčejná výstava v mariánskolázeňských ulicích bude trvat tak dlouho, dokud historické plakáty nezmizí pod vrstvou aktuálních informací.