Studenti architektury navrhli přestavbu strážních věží pohraničníků

  15:56
Slavnostní vernisáží začala v sobotu v kostele sv. Anny v Paliči na Chebsku výstava prací studentů Fakulty architektury ČVUT s názvem Špaček v lázni. Přístupná bude po dobu prázdnin. Studenti na nich představili své ateliérové práce, přestavby vojenských strážních věží, takzvaných „špačkáren“, a návrhy Lesních lázní v okolí Kyselského pramene nedaleko od Paliče.

Architekt Boris Redčenkov hovoří o studentských návrzích, věnovaných bývalým pozorovatelnám pohraniční stráže. | foto: Martin Stolař, MAFRA

„Tento semestr byl velmi zvláštní, poznamenal ho - tak jako spoustu dalších věcí, koronavirus. My jsme se vlastně se studenty ani neviděli. Komunikovali jsme prostřednictvím počítačů,” vysvětloval pozadí výstavy architekt Boris Redčenkov.

Se studenty se snažili najít nějaké téma, které bude zábavné, ale ne tak náročné. „Jsme fakulta architektury, děláme baráky, spíš než takové malé věci. Studenti pak přišli s myšlenkou návrhu lesní lázně pro Palič. Postupně to téma ale ochabávalo. Najednou se ale objevil motiv autentický pro tento kraj, co připomíná jeho osudy. A to byla pozorovatelna - špačkárna,” dodal Redčenkov.

Samotná konstrukce bývalých pozorovatelen Pohraniční stráže, kterých byly při hranicích stovky, je podle něj hodně sofistikovaná. „Studenty hrozně nadchla možnost najít pro pozorovatelny nové využití. Téma ochrany hranic, železné opony je zaujalo. Sami začali přicházet s tématy, jak pozorovatelny využít,” popsal reakci studentů.

Studenti pak revitalizace pojali jako výzvu. Někdo vidí řešení v přestavbě na rozhlednu nebo hvězdárnu. „Někdo se zase vrátil k té podstatě, že věž bránila přechodu a snaží se jí využít k tomu, aby pomáhala překonat tu bariéru, která tady pořád je mezi námi a sousedy,” poznamenal o pracích svých studentů architekt Redčenkov. Podle něj je třeba stále lidem připomínat, že ta bariéra, byť už není fyzická, je v myslích řady lidí stále zakořeněná.

„Jsem rád, že to studenti dotáhli až do konce. Fyzicky jsme se s nimi viděli až téměř tady v Paliči. Navíc musím ocenit, že dorazili i o prázdninách,” dodal Redčenkov.

Studenti, kteří v Paliči vystavují, patří ke generaci, která se narodila už po roce 1989. Oni sami už nezažili železnou oponu ani nemožnost vycestovat do zahraničí podle vlastního uvážení.

Téma přestavby pozorovatelen je tak přivedlo i k tomu, že zjišťovali, kolik jich vlastně bylo a k jakému účelu sloužily. Snažili se přijít na kloub tomu, proč pozorovatelny vznikaly a proč některé z nich vlastně stojí a stále připomínají tragické události přechodů státní hranice.

Dodneška je to vlastně citlivé a výbušné téma. Shodou okolností se vernisáž konala 11. července, tedy v den, kdy se v socialistickém Československu připomínal Den Pohraniční stráže. „Je to jen shoda náhod, nebyl to náš úmysl. Zjistili jsme to až v sobotu ráno,” poznamenal ke shodě termínů Boris Redčenkov.

Studenti pojali revitalizace „špačkáren“ jako výzvu. Někdo třeba vidí řešení v přestavbě na rozhlednu nebo hvězdárnu.

Autor: