Archiv například krátce vystavil vzácné listiny a uspořádal dvoudenní mezinárodní konferenci, která okolnosti zástavy Chebska českým králům osvětlila i laické veřejnosti.
„Do Chebu se sjeli renomovaní historici z celé republiky i ze sousedního Bavorska. Zazněly zde příspěvky, které se vztahují k okolnostem chebské zástavy z roku 1322. Mluvilo se také o událostech, které té zástavě předcházely i které se týkaly doby následné. Hovořilo se například o tom, jak sami Chebští tehdy přijali to, že se stali součástí zemí Koruny české,“ uvedl ředitel archivu Karel Halla.
Poznamenal, že v příspěvcích odborníků našla veřejnost odpovědi na řadu otázek. Například co to zástava je, k čemu ve středověku sloužila a co pro město Cheb znamenalo, že se stalo trvalou součástí Koruny české.
„Zajímavé byly třeba příspěvky, které se týkaly mincovnictví v Chebu či jak se promítly události z roku 1322 do hospodářských dějin města. Další příspěvek se týkal vztahu Lucemburků k Chebsku. Odborníci z Norimberka připomněli, že města Cheb a Norimberk si byla velice blízká. Další práce ukázala, jak Cheb vlastně v té době fungoval a proč byl v rámci širokého okolí tak výjimečný,“ vysvětlil Karel Halla.
Zájmu se těšil i příspěvek, který se věnoval hospodářskému zázemí města a rozebíral, odkud Chebští v případě potřeby brali finance a vojáky. „Ty pohledy na Cheb byly velmi pestré a díky tomu se podařilo zodpovědět většinu otázek, které se zástavou Chebska souvisejí,“ podotkl Halla.
Archiv se může pochlubit třemi zlatými bulami
Chebský archiv rovněž v jedinečné výstavě nechal veřejnost nahlédnout do pokladů, které tato instituce střeží. Vystavil prestižní a cenné historické listiny, které událost z roku 1322 dokumentují nebo se k ní vztahují.
„Cheb je jedno z mála měst, které má v rámci svého archivního fondu zachovány hned tři zlaté buly římských panovníků. To jen tak někdo říct nemůže. A všechny tyto listiny byly v daný okamžik na výstavě k vidění, což se stalo vůbec poprvé. Vystavili jsme také dobové kroniky, listiny, které dění kolem zástavy mapují, řeší právní záležitosti nebo výši poplatku za zástavu. V dalších je popsáno, co zástava vlastně obnáší,“ popsal ředitel Halla.
Upozornil na to, že jeden z nejvýznamnějších chebských dokumentů odborníci přeložili do češtiny a současné němčiny, a navíc jej podrobně rozebrali. Písmo zvětšili, jednotlivé části barevně odlišili a opatřili vysvětlivkami. Návštěvníci výstavy se tak mohli dozvědět, z jakých částí je listina sestavená a jaké tehdy musela mít náležitosti, aby mohla fungovat jako právní dokument.
Archiváři se ale podívali i do doby daleko mladší. Například do roku 1922, kdy si město připomínalo, že od zástavy Chebska uplynulo rovných šest století. Nebo do roku 1972, kdy od připojení ke Koruně uběhlo 650 let.
„Je zajímavé, že v roce 1922 tento fakt pojali Chebští zcela odlišně. Vše tehdy směřovalo k tomu dokázat, že chebská zástava je neplatná a že by se celé Chebsko mělo vrátit zpět do lůna německé říše. Už tehdy se zde projevoval německý nacionalismus,“ konstatoval ředitel Halla.
I oslavy v roce 1972 se konaly zcela v duchu doby. Normalizační výstava kladla velký důraz především na skutečnost, že Cheb je 650 let český a český vždy zůstane, protože tvoří „pevnou hráz socialismu a míru“. „Když se ohlédneme, už nyní je vidět, že loňské oslavy byly velmi střízlivé a zaobíraly se pouze výročím. Dá se tedy říci, že tentokrát neměly žádnou politickou pachuť, jako tomu bylo v dobách předešlých,“ dodal Karel Halla.