Zápis do UNESCO je pro západočeské lázně jako živá voda

  17:10
K živé vodě přirovnal ministr kultury Lubomír Zaorálek zápis tří lázeňských měst Karlovarského kraje na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Mlýnská kolonáda v Karlových Varech. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

„Nyní potřebujeme dobré zprávy. A ta z UNESCO je skvělá,“ zhodnotil význam výsledku téměř 13 let trvajícího procesu ministr. Zejména v době koronavirové krize podle něj právě zápis na seznam mezinárodního kulturního dědictví pomůže k návratu do normálního života.

Ministr Zaorálek rovněž vyvrátil spekulace o tom, že by vstup do UNESCO měl znamenat komplikaci při dalším rozvoji měst. „Ambicí UNESCO není umrtvovat život v nich. Chránit a udržovat to, díky čemu se na seznam dostala, je ale v jejich vlastním zájmu,“ zdůraznil ministr.

Starostové se nebojí

Toho, že by zápis znamenal konzervaci stávajícího stavu, se ostatně nebojí ani starostové jednotlivých měst. 

„Františkovy Lázně mají několik velkých projektů, jedním z nich je například rehabilitační klinika v centru města. Počítáme i s dalším rozvojem hotelů tak, aby se jejich kapacita zvýšila o deset až patnáct procent,“ podotkl starosta Františkových Lázní Jan Kuchař.

Se starostou Mariánských Lázní Martinem Kalinou a primátorkou Karlových Varů Andreou Pfeffer Ferklovou se shodl na jednom: na zájem turistů jsou města připravená. A nové vítají. 

Zároveň jsou si ale představitelé měst vědomi i slabin. „Chybí nám parkovací místa, budeme je muset dobudovat,“ nastínila jeden z problémů, který trápí všechna tři města, primátorka Karlových varů Andrea Pfeffer Ferklová.

UNESCO je podle jejího názoru značkou, která pomůže získat novou klientelu. „Rádi bychom ale cílili na jinou skupinu, než na ty, kteří upřednostňují krátkodobé pobyty,“ zdůraznila primátorka. 

„S tím, že se klientela obmění, počítáme,“ reagoval na tuto možnost Jan Kronika, předseda krajské sekce Asociace hotelů a restaurací ČR.

Vazby na východ přichází draho

Pro Karlovy Vary podle něj přišel zápis na seznam kulturního dědictví v tu nejvhodnější dobu. Lázeňská metropole se poté, co prakticky ustal příliv turistů z Ruska a postsovětských zemí, dostala do svízelné situace. Právě kvůli úzkému zaměření na klientelu z východu se totiž cestovní ruch vzpamatovává pomaleji než v Mariánských a Františkových Lázních.

Jak může městům pomoct stát? K této otázce se ministr kultury Lubomír Zaorálek stavěl zdrženlivě. „Je to na individuální debatě s představiteli měst,“ naznačil ministr. Zdůraznil ale, že pomoc státu musí být systematická a musí směřovat do řady oborů, ne pouze do lázeňství.

Z „Epidemie nebezpečně zvýšila rozdíly mezi jednotlivými regiony. Systematická pomoc státu je tedy nutná,“ doplnil.

Jednu konkrétní formu, která se týká právě Zaorálkova rezortu, však nastínil mariánskolázeňský starosta Martin Kalina. 

„Jak Karlovy Vary, tak Mariánské Lázně mají symfonické orchestry, které v rámci svých možností města podporují. To by mohl být pro ministerstvo kultury malý námět. Pokud by se podařilo dát víc peněz na symfoniky, bylo by to dobré,“ řekl Kalina. 

„O orchestrech samozřejmě vím a budu se snažit pomoct udržet je. Nedokážu si představit, že by se měly zrušit,“ reagoval Lubomír Zaorálek.

Slavná lázeňská města Evropy

Kromě západočeského lázeňského trojúhelníku bylo na Seznam světového dědictví UNESCO pod hlavičkou Slavné lázně Evropy zapsáno dalších osm lázeňských měst: Baden-Baden, Bad Ems a Bad Kissingen v Německu, Spa v Belgii, Vichy ve Francii, Montecatini Terme v Itálii, Baden u Vídně v Rakousku a City of Bath v Anglii. 

Původní nominace se jmenovala Great Spas of Europe (Slavné lázně Evropy), výbor ale rozhodl, že název by měl být pozměněn na Great Spa towns of Europe, tedy Slavná lázeňská města Evropy. Všech jedenáct lázeňských měst tak společně představuje jednu položku na Seznamu světového dědictví. Počet památek, které má Česká republika na tomto seznamu, tak vzrostl na patnáct.