Vodní nádrž pojmenovaná Muldenberg podle vesnice, nad kterou byla vystavěná, se rozkládá v blízkosti známého střediska zimní i letní rekreace Schönecku, pouhých 12 kilometrů severozápadně od centra města Kraslic. Největší kamenná hráz na světě „přežila“ i ničivý výbuch v roce 1945 při likvidaci válečné munice.
Oblíbené výletní místo
U našich severních sousedů patří k vyhledávaným turistickým cílům. A není důvod, proč by k ní nemohli zamířit i turisté z Čech. Z Klingenthalu, kam jede vlak ze Sokolova, je to k ní po značených turistických cestách jen něco málo přes deset kilometrů. Přehrada vznikla jako zdroj pitné vody, jíž dnes zásobuje na sto tisíc lidí v 21 obcích. Její další funkcí je ochrana proti povodním.
Přehrada Muldenberg byla postavena v nadmořské výšce 714 metrů na soutoku dvou říček, Červené a Bílé Muldy, a potoka Saubach. Vodu jí dodává i několik bezejmenných potůčků. Řeka, která z přehrady vytéká, se jmenuje Cvikovská Mulda (Zwickauer Mulde).
Unikátní rozměry hráze
Přehradní hráz vznikla letech 1920 až 1925 způsobem, který na sklonku 19. století vymyslel německý inženýr Otto Adolf Ludwig Intze (1843 – 1904). Navrhl přehradit řeku hrází z lomového kamene, která se směrem od paty ke koruně klínovitě zužovala a klenula se proti vodní hladině.
Touto metodou, známou jako „druhý Intzeho princip“, byly na území tehdejšího Německého císařství a Rakousko-uherské monarchie v prvních desetiletích minulého století postaveny čtyři desítky přehrad. Kromě jiných rovněž známé jizerskohorské přehrady Bedřichov, Mšeno, Harcov a Souš.
Projektanty potrápilo podloží
Pokud je přehrada Muldenberg co do techniky výstavby jen jednou z mnoha, rozměry nade všemi přehradami postavenými podle Intzeho principu vyniká. V koruně měří 525 metrů, z toho 476 metrů je viditelných, a je tak vůbec nejdelší kamennou hrází v celé spolkové zemi Sasko a podle některých zdrojů snad na celém světě.
Na její stavbu padlo 76 tisíc kubíků kamene z lomu Silberzeche u osady Hammerbrücke. Projektanti díla se popasovali i s problematickým podložím, tvořeným částečně zvětralou břidlicí. Mohutnou hráz, silnou u paty až 17 metrů a až 25 metrů vysokou, by nemusela unést, a tak základy na několika místech až do hloubky 30 metrů zpevnil beton.
Jen malý krok od zkázy
Osudovým dnem pro přehradu byl 13. květen 1945, kdy obrovský výbuch zničil devadesát metrů hráze a přehrada, tou dobou po okraj plná vody, se za šest dnů vyprázdnila. K neštěstí došlo při likvidaci nepotřebné munice, kterou do přehrady Muldenberg ukládali němečtí váleční zajatců střežení spojeneckými vojáky.
Exploze si vyžádala životy třinácti lidí, kromě jedenácti zajatců při ní zahynuli i dva Američané, k většímu poškození pod přehradou položených osad záplavovou vlnou a k žádným dalším obětem na životech už naštěstí nedošlo. Oprava protržené hráze se poté protáhla na dlouhých pět let.
Procházka po hrázi je zážitek
Přehrada byla opět napuštěná v roce 1950. Zásadní proměnu pak prodělala o padesát let později, v letech 2001 až 2007. Hráz na vodní stěně byla zpevněná betonem a u přelivu ukotvená do země 19 ocelovými kotvami. Na přítocích Červené a Bílé Muldy vznikly současně dvě hráze dlouhé 200 a 270 metrů, které slouží pro předčištění přitékající vody.
Po opětovném napuštění po sanaci v roce 2009 se přehrada Muldenberg stala vděčným cílem turistů. Procházka po půl kilometru dlouhé hrázi je výjimečným zážitkem. Komu to nestačí, může se projít po asi sedmikilometrovém okruhu kolem celé vodní nádrže.
Koho zajímá technika, může obdivovat v okolí hráze vystavená původní čerpadla. Nedaleko (bezplatného) parkoviště na východním okraji hráze pak může položit kytičku ke společnému hrobu obětí exploze z května roku 1945.