Jezero Medard změnilo krajinu k lepšímu, teď jeho okolí čeká další rozvoj

  9:30
Ještě před lety se tady těžilo uhlí. V současnosti se bývalý lom Medard – Libík u Sokolova proměnil na jezero Medard, které slibuje nepřeberné možnosti vyžití. Už nyní sem míří spousty návštěvníků, kteří se chtějí pokochat novou, před očima vznikající krajinou.

Urbanistická studie jezera Medard na Sokolovsku. Ostrov noční. | foto:  A8000 - architektonický atelierMAFRA

Společnost Sokolovská uhelná se ovšem nespokojila s pouhou revitalizací původně dolového území. Okolí jezera chce proměnit tak, aby se stalo magnetem pro návštěvníky. V sousedství rekreačního jezera má například vzniknout i multifunkční stezka pro volný čas.

Stezka má vést podél celé linie břehu i zázemí pro využívání volného času. Žádost o podporu projektu Udržitelná revitalizace a resocializace lokality Medard společnost podala do výzvy určené pro strategické projekty v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace. Teď bude asi šest měsíců trvat proces formálního a věcného hodnoceni.

Všeobecná shoda na projektu

„Rekultivace je v tomto území hotová. Projekt zajistí, aby se tam návštěvníci cítili dobře, měli základní infrastrukturu pro jejich bezpečí a komfort. Právě to je smyslem transformace. Jít nad rámec povinností ve prospěch území, lidí a také udržitelnosti,“ informoval Pavel Poc, člen představenstva společnosti Sokolovská uhelná a SUAS Group, který řídí tým zabývající se přípravou tohoto projektu.

„A proč začínáme Medardem? Na projektu je všeobecná shoda a není zase až tak složitý. Po dohodě s vedením Karlovarského kraje na našem záměru ověříme, na co máme být připraveni v procesu hodnocení projektů v dalších fázích. To je vzájemně výhodná spolupráce. Brzy totiž budou následovat složitější, velké projekty. A to naše i krajské, a ty už budou moci využít našich zkušeností,“ vysvětluje Poc.

Samosprávy jsou v obraze

V projektu se počítá s rozvojem území okolo jezera Medard pro další rozvoj volnočasového využití, navíc klade důraz také na environmentální vzdělávání. Koncept má za cíl ochránit přístupnost břehu po celé délce jezera a také to, aby budoucí rozvojové plány v oblasti tento volný přístup nenarušily.

Sokolovská uhelná svůj postup ohledně projektu rozvoje území kolem Medardu konzultovala s představiteli Karlovarského kraje i samospráv v okolí jezera. Seznámili se s ním například představitelé měst Sokolov, Habartov, městyse Svatava a obcí Bukovany a Citice.

Pomůže rozvoji regionu

„Projekt zpřístupnění jezera Medard pro veřejnost vítáme a věříme, že bude přínosný i pro obyvatele Habartova. V minulých měsících jsme měli možnost se s ním seznámit, výhodou je například vybudování parkoviště poblíž Habartova, což usnadní našim lidem i návštěvníkům z okolních obcí příjezd k jezeru,“ uvádí Petr Janura, starosta Habartova.

„Je to první vlaštovka z regionu, která ukáže ostatním žadatelům cestu k úspěšnému projektu. Karlovarský kraj je velkým podporovatelem tohoto záměru, který vnímáme jako zásadní nejen pro území jezera Medard a Sokolovska, ale pro celý kraj. Proto jsme také jeho podobu dlouhodobě diskutovali se zástupci Sokolovské uhelné,“ doplňuje krajský radní pro oblast regionálního rozvoje Patrik Pizinger.

Náklady dosáhnou 658 milionů

Kromě multifunkční stezky s tematickými zastávkami obsahuje připravovaný projekt vybudování záchytných parkovišť, infocentra a muzea. V případě úspěšného získání dotace chce Sokolovská uhelná v letošním druhém pololetí vybrat zpracovatele projektové dokumentace.

„Realizace projektu začne v příštím roce a měl by být dokončen 30. června 2027. Celkové náklady dosáhnou 658 milionů korun, z toho by podpora v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace měla činit 559 milionů. Jezero Medard a jeho okolí je krásné už teď. Místní i návštěvníci budou mít možnost sledovat realizaci projektu, který oblast konečně posune na další úroveň,“ dodává Pavel Poc.

U jezera Medard už například v roce 2018 při akci Sto stromů k 100. výročí vzniku samostatné Československé republiky vyrostla alej stromů. Sto rodin z Karlovarského kraje stromy zasadilo na hrázi nově vzniklého jezera. Každá rodina vložila do úhrady stromu 2 500 korun, vzniklá alej dostala jméno Alej přátelství a za tentýž rok se stala Alejí roku v celostátní anketě vyhlašované sdružením Arnika.

28. dubna 2018

Autor: