V Česku je nedostatek kameniva, řada obcí se ale staví proti rozšíření těžby

  13:26,  aktualizováno  13:26
V Česku je nedostatek kameniva pro stavbu důležitých silnic a dálnic. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto plánuje zapsat nové lokality mezi takzvaná strategicky významná ložiska stavebního kamene a štěrkopísku. Řada obcí na západě Čech s tím ale nesouhlasí. Vadí jim nejen případné rozšíření těžby a jeho důsledky, nízké kompenzace, ale hlavně fakt, že s nimi o záměru nikdo nediskutoval.

ilustrační snímek | foto: Archiv firmy Českomoravský štěrk

„Přístup státu je podle mne naprosto nestandardní. Ačkoli jsme vlastníky několika pozemků v lomu, nikdo s námi nic nediskutoval. O záměru jsme se dozvěděli víceméně náhodou. Navíc lhůta pro podání připomínek byla zkrácená na deset dnů. Obecně to projednávání a přístup ministerstva byly v této věci velmi zvláštní,“ zamýšlí se Pavel Křivohlavý, starosta obce Ježovy na Klatovsku.

Tamní lom leží v části obce Chlumská. Lidé se tu bojí, že pokud by se tu začalo těžit ve větší hloubce, mohli by přijít o vodu. „Každý tu má svou studnu a už teď se v některých starých studnách na Chlumské voda ztrácí. Po odstřelech se zase voda kalí, protože každý odstřel je takové malé zemětřesení.

Budovy praskají, bojujeme s hlukem a prachem. Okraj lomu je jen nějakých 300 metrů od nejbližší obydlené budovy,“ popisuje situaci starosta. Tomu nejvíc vadí, že obec neví, co jí zařazení lomu mezi strategická místa státu přinese.

Chceme dát lokalitě smysl, ten těžba živce nepřinese, protestovali v Perninku

„Jestli budeme moct mluvit do další těžby, jestli budeme mít vůbec šanci bránit se proti případnému prohloubení lomu. Vůbec nevíme, jaká omezení nás v té souvislosti čekají,“ doplňuje.

Podobně vnímají rozhodnutí ministerstva i v Libé na Chebsku, kde území lomu začíná jen asi 150 metrů od posledních domů. „Aktuálně tu až takový problém s těžbou nemáme. Lom se snaží vyjít lidem vstříc, odstřely jsou slabší, zato ale častější. Nás ale nejvíc štve, že stát dá náš kámen jako strategickou surovinu, ale za to, že se tu těží, práší, hlučí, že náklaďáky jezdí přes celou obec a ničí hlavní komunikaci, za to jsou náhrady minimální,“ stěžuje si tamní starosta Radek Jaroch.

A hned popisuje, že lom by bylo třeba zastřešit, aby se snížilo množství hluku a prachu. Obec by také uvítala, aby stát zajistil, že dopady na tamní obyvatele budou co možná nejmenší. A aby lidem dopady těžby nějak kompenzoval. Třeba jim zaplatil lepší okna nebo zateplené fasády.

Jednání o těžbě plynu doprovodil protest, Náchod se bojí o minerálku

Libá by rovněž potřebovala peníze na opravu a údržbu komunikace, která průjezdy náklaďáků velmi trpí. Silnice je velmi příkrá, úzká a s ostrou zatáčkou.

„Dva náklaďáky se na ní nevyhnou a možnost rozšíření tu není. Já proti těžbě nejsem, ale nelíbí se mi, když se někde staví silnice za miliardu a obec dostane za kámen 100 tisíc jako náhradu. To mi nepřijde adekvátní,“ uvádí.

Doslova ze židle ho pak nadzdvihla zpráva, že v lomu je plánovaná těžba na další desítky let. „Povolená je na 15 let. Pak měla přijít útlumová fáze, tedy dotěžení a rekultivace. Ale najednou se dozvídám, víceméně vlastně náhodou, že se má těžit dál. Jenže na obci o tom nic nevíme. To se mi nelíbí a proti tomu protestujeme,“ dodává Jaroch.

Pro obec je lepší se s kamenolomem dohodnout, říká starosta o Tlustci

Lom u Stružné nepřekáží

Naopak Zuzana Večerková, starostka Stružné, pod kterou spadají Horní Tašovice s lomem v sousedství, si s případným rozšířením těžby hlavu nedělá. „Jsme v klidu. Lom Horní Tašovice leží mimo intravilány obcí. Ti, kteří v té lokalitě stavěli rodinné domky nebo chaty, tak věděli, že ten lom tam je,“ podotýká s tím, že kámen je potřeba.

Ačkoli nákladní automobily v současnosti projíždějí Žalmanovem, odkud míří na D6, v blízké budoucnosti se má i tohle změnit. Lom bude mít vlastní sjezd. „Na lom jsou už lidé zvyklí, nemám žádné stížnosti. Navíc poblíž je vojenská oblast Doupovské Hradiště, kde se stále střílí a něco tu bouchá, takže nějaký lom nás nechává úplně v klidu,“ podotýká starostka.

Situací měst a obcí, kterých se vyhlášení strategicky významných ložisek kamene a štěrkopísku týká, se zabývá i Svaz měst a obcí ČR. Podařilo se mu s ministerstvem dojednat prodloužení původně krátké lhůty pro připomínky a zároveň ministerským úředníkům zaslal veškeré podněty, které obdržel.

Miliarda za Turów je jen směšné výpalné, zlobí se kritici

„Je naší povinností zajistit, aby hlas starostek a starostů byl slyšet a aby se s dopady na území samospráv počítalo,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl s tím, že svaz se situací bude nadále zabývat.

Jak svaz obcí uvedl, strategická ložiska nelze vyhlašovat bez široké konzultace a ohledu na lokální dopady. Rovněž je třeba zajistit, aby obce měly reálnou možnost účastnit se připomínkového řízení. Upozornil i na to, že pokud se počet strategických lokalit výrazně zvýší, je nezbytné, aby měl Český báňský úřad potřebné personální zajištění celého procesu.