Informaci potvrdil druhý místopředseda dozorčí rady podniku a šéf odborů Jan Smolka. Naznačil také, že vedení podniku přehodnocuje svůj vztah k zaměstnanosti.
„Jde o specializované profese, které bude společnost v budoucnu potřebovat a o které by nerada přišla,“ naznačil Smolka.
Jedná se podle něj například o zámečníky, elektrikáře slaboproudaře či opraváře. „Jsou to profese, které jsou na trhu práce nedostatkovým zbožím,“ řekl šéf odborů.
Prioritou vedení společnosti tak podle něj pro letošní rok není dále snižovat počty zaměstnanců. Vzhledem k útlumu těžby a zastavení provozu tlakové plynárny ve Vřesové zatím podnik opustilo přibližně osm stovek zaměstnanců.
Šest set z nich by mělo mít nárok na takzvaný restrukturalizační příspěvek od státu. Ten činí 5 300 korun a lidé, kteří pro Sokolovskou uhelnou pracovali déle než čtvrtstoletí, jej mohou pobírat až pět let. Sám zaměstnavatel pak v okamžiku zrušení smlouvy vyplácí odstupné.
„I jeho výše se odvíjí od odpracovaných let,“ řekl Jan Smolka.
Do pomoci lidem propuštěným ze Sokolovské uhelné se ale zapojily i další organizace, například Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje. Ta například propuštěným pomáhá v okamžiku, kdy se snaží rozjet vlastní podnikání.
„Úskalími začátků podnikání jsme za více než tři roky, co projekt pomoci začínajícím podnikatelům pořádáme, provedli už hezkou řádku lidí. Řada z nich se na trhu uchytila,“ konstatoval Tomáš Linda, předseda krajské hospodářské komory.
Jakýmsi středobodem pomoci pro budoucí podnikatele se stal Chodov. Tamní radnice právě ve spolupráci s hospodářskou komoru zorganizovala už několik konzultačních setkání.
„Chodov nemá tradici v malém podnikání. Je to město, kam lidé chodili za prací. Ale v té získali tolik zkušeností, které mohou nyní v podnikání zúročit,“ řekl k jakémusi podnikatelskému inkubátoru, který v Chodově vznikl, starosta města Patrik Pizinger.
Jeho cílem je, aby v Chodově vzniklo v budoucnu centrum podpory začínajícím podnikatelům.