Vlastní instalace malých měřicích stanic v českoněmeckém projektu ELISE začala dnes a potrvá několik dnů, samotný sběr dat pak přibližně půldruhého roku.
Podle Jakuba Klicpery z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR se každý měřicí přístroj skládá z malého seismografu, digitalizační jednotky, která údaje zapisuje a uchovává, a z ekologických baterií.
Vše bude uloženo v zemi zhruba půl metru hluboko. Stávající pokrytí oblasti, které aktuálně zahrnuje na české straně čtyřiadvacet trvalých seismických stanic, se tak během experimentu značně zahustí.
Zemětřesení zasáhlo západní Čechy, jeho síla vystoupala nad druhý stupeň |
Přístroje budou od sebe asi dva kilometry a podle Klicpery zaznamenají otřesy země vyvolané zemětřeseními, dopravou, ale třeba i pohybem lidí či zvířat.
„V lokalitě máme naše stálé stanice, ale protože těchto malých teď bude hodně, budeme schopni zjistit i opravdu slabá zemětřesení. A samozřejmě v mnohem širším regionu, protože teď se zaměřujeme jen na oblast kolem Nového Kostela, okolí Kraslic a Lubů. My ale víme, že se čas od času objevují zemětřesení například také v okolí Mariánských Lázní. Možná se nyní ukáže, že i tam jsou nějaké zemětřesné roje,“ uvedla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu.
Fenomén zemětřesení. Geofyzikální muzeum ve Skalné ho přiblíží detailněji |
Co je důvodem seismických jevů, které se čas od času vyskytují v oblasti severozápadních Čech a německého Vogtlandu, vědci zatím přesně nevědí. Jde o neobvyklý úkaz vzhledem k tomu, že oblast není typickým místem, kde zemětřesení vznikají.
„Příčiny i spouštěcí mechanismy zemětřesných rojů jsou stále tak trochu záhadou. Objevují se ve vulkanických a geotermálních oblastech a má se za to, že vznikají, když přes existující zlomy v zemské kůře procházejí minerální prameny a vývěry oxidu uhličitého,“ dodala Doubravová.
Geofyzikální muzeum ve Skalné odhaluje taje zemětřesení (12. 8. 2020)
