„Mohou za to průmyslové zóny. Co se stane jednou, až ty montovny a příchozí firmy zjistí, že o 300 kilometrů dál je levnější práce. Zvednou kotvy a půjdou dál. Ale mezitím skončí tradiční český průmysl,“ vysvětlil Argman.
Jak se daří firmě po ekonomické stránce?
Za rok 2016 dosáhla skupina Thun celkových tržeb za zboží a výrobky 453 milionů korun (v roce 2015 to činilo 443 milionů korun). Hospodářský výsledek skupiny před zdaněním vykázal zisk plus 5,5 milionů korun. Za první pololetí roku 2017 byly realizovány tržby za zboží, výrobky a služby v hodnotě 212 milionů korun.
Kam vaše výrobky nejčastěji míří?
V minulém roce bylo 73 procent z celkového objemu vyvezeno na zahraniční trh. Zbývající část pak odebrali tuzemští zákazníci, přičemž podstatná část tohoto zboží byla těmito subjekty dále vyvezena do zahraničí. V letošním roce pokračuje meziroční nárůst odběratelů z Evropské unie. Naopak stále přetrvává nižší poptávka od obchodníků z Ruska, kam jsme v minulém roce vyvezli jen 13 procent produkce. V prvním pololetí tohoto roku zůstává tento poměr víceméně zachován.
Daří se vám investovat do nových technologií?
V minulém roce jsme do investic vložili téměř 21 milionů korun. Tato částka padla z největší části na opravu technologií a nemovitostí. V letošním roce pak plánujeme projekt vývoje pece pro prvotní výpal porcelánu nové generace. Projekt s rozpočtem okolo 40 milionů korun bude hotov do konce roku 2018.
Jaký se rýsuje výhled na letošní rok?
Máme zpracovaný plán na objem tržeb za zboží a služby ve výši 475 milionů korun. V případě splnění plánovaných efektů z prodeje očekáváme hospodářský výsledek celé skupiny opět v černých číslech.
A co samotní zaměstnanci, jak těm se u vás daří?
Na začátku roku v naší skupině pracovalo 629 zaměstnanců. Průměrná měsíčná mzda v roce 2016 v dělnických profesích se v meziročním srovnání zvýšila o 3,8 procenta.
Je znát nedostatek pracovníků?
Už dávno poptávka převyšuje nabídku. V současné době je to nejkritičtějším faktorem pro chod firmy. Stojí za tím předimenzování průmyslových zón.
Využíváte už v provozu kromě Čechů i cizince, jako některé další firmy v regionu?
Nyní zaměstnáváme 40 Ukrajinců, ty si sami sháníme, nemáme agenturní zaměstnance. Jsou to neskutečně pracovití a slušní lidé, ale bohužel neumí česky. A navíc nemají historickou zkušenost s výrobou porcelánu. Zatímco když přijde z regionu nějaký Čech, tak minimálně někdo z rodiny někdy v porcelánce pracoval. Navíc mají jen tříměsíční víza.
Opravdu tedy podle vás stojí za problémem průmyslové zóny?
Je to tak. Beru to, že přilákání firem, které tu nabídnou práci Čechům, má smysl, ale proč to stále pokračuje, když tu nejsou lidé, kteří by tam pracovali. To nedává smysl.
Proč si to myslíte?
Je to hrubé narušení rovnováhy v regionu i v republice. Co se stane jednou, až ty montovny a příchozí firmy zjistí, že o 300 kilometrů dál je levnější práce. Zvednou kotvy a půjdou dál. Ale mezitím skončí tradiční český průmysl. Vždyť už nyní nemají lidi ani oni, ani my. Jen tu rostou další a další obchody, je to nezodpovědnost.
Kam až to podle vás dospěje?
Spěje to k tomu, že firmy už lidi nebudou moct šulit. Ten, kdo nabídne větší mzdu, bude mít více zaměstnanců. Pro ně je to pozitivní, protože jim rostou výplaty. Ale nyní začínají závody v tom, kdo zaplatí zaměstnanci o stovku víc. Lidé tak začnou rotovat mezi podniky. Je otázka, kam až to povede. Cpát do regionu velké firmy, pro které nemáme lidi, je hloupost. Jen to povede k tomu, že sem budeme vozit na práci více cizinců.