Lidé sčítali ptáky, na krmítka nejčastěji přilétali sýkorky a vrabci

  9:12
Druhý lednový víkend patří už třetí rokem oblíbené akci České ornitologické společnosti Ptačí hodinka. Do celorepublikového sčítání ptáků pod tímto názvem se zapojili i pozorovatelé z Karlovarského kraje. Jejich úkolem bylo zaznamenat četnost zpozorovaných druhů ptáků a údaje následně předat organizátorům, a to buď online, nebo zasláním papírových formulářů.

Ptáci na krmítku na plotě pod Černou věží chebského hradu. O krmítko se stará nízkoprahové centrum Útočiště. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Ačkoliv ještě není hotové finální vyhodnocení všech výsledků, o vítězi už je jasno. Nejčastějším návštěvníkem krmítek a přilehlého okolí je pestrobarevná sýkora koňadra, pozorovatelé jich letos napočítali přes 60 tisíc.

Následují vrabec polní a domácí, sýkora modřinka, hrdlička zahradní, zvonek zelený a kos černý. 

Cílem projektu je kromě získání přehledu o chování přezimujících ptáků v České republice také zapojení veřejnosti, a tím i posílení jejího vztahu k ptákům a přírodě obecně.

Podobný koncept sčítání ptáků funguje i v dalších zemích, jako je Velká Británie, Irsko, Nizozemí, Rakousko, Německo nebo USA.

Zapojením veřejnosti do tohoto jednoduchého vědeckého výzkumu chce Česká společnost ornitologická zároveň podpořit budování vztahu k ptákům, potažmo celé přírodě.

Až budou všechny výsledky sečteny, dozvědí se odborníci i veřejnost na začátku února mimo jiné i to, kterých ptáků v českých zahradách a městech ubývá a kterých je naopak čím dál víc.

Krmit ptáky je věda

Mnoho ptačích druhů, které se u nás vyskytují, odlétá během podzimu do oblastí s příznivějším podnebím a s dostatkem potravy. Ptáci, kteří tu přes zimu zůstávají, pak rádi přijmou, především za tuhých zim se silnými mrazy a vysokou sněhovou pokrývkou, pomoc ze strany člověka ve formě přikrmování. 

Krmit se mají ptáci podle doporučení odborníků od listopadu do března a množství potravy je nutné přizpůsobit aktuálnímu počasí. Více krmiva se podává za mrazů a vysoké sněhové pokrývky.

Krmítko by mělo být umístěné alespoň 1,5 m nad zemí, ideálně na závětrné místo, protože musí být potrava chráněna před sněhem a deštěm.

Ptáci mají rádi slunečnici, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší také pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs. Krmení se přitom nemusí sypat jen do krmítka, může se přímo zavěsit i na stromy či keře.

Nebezpečné jsou naopak pro ptáky kořeněné, solené či přepálené kuchyňské zbytky. Dobře jim nedělá ani nic sladkého, výjimkou je cukr obsažený právě v ovoci, třeba právě v nakrájeném jablku. Rádi mají i vařenou rýži a brambory, strouhanou mrkev, vločky nebo syrové maso. 

Platí, že čím rozmanitější strava se ptákům v krmítku nabídne, tím více druhů ptáků pak mají lidé šanci pozorovat. Zapomínat by se nemělo ani na pítko, i v zimě totiž ptáci vodu potřebují.