Jméno investora chce město oznámit na jednání zastupitelstva v prosinci. Starosta Jan Vrba pouze prozradil, že se jedná o evropsky významnou firmu z oblasti automobilového průmyslu. Ta podle jeho slov váhala, zda se usadí v Chebu nebo dá přednost Polsku.
„S investorem už jednají zástupci nové vlády a projekt má údajně podporu i dosluhujícího ministra, zodpovědného za hospodářskou politiku státu. My v první řadě musíme zvládnout přesun pozemků do společného podniku se SIRS, což je startovací bod celé záležitosti. Dalším stupněm bude podpis memoranda o porozumění a spolupráci, které se bude týkat vztahů mezi státem, investorem, městem a zřejmě i Karlovarským krajem,“ uvedl chebský starosta Jan Vrba s tím, že chebské zastupitelstvo bude o memorandu a o převodu pozemků hlasovat 18. prosince.
Referendum o osudu podnikatelského parku v Chebu je neplatné, přišlo málo lidí![]() |
Musí se změnit územní plán
Město nyní čeká úprava územního plánu, který se musí přizpůsobit nové situaci. „Zpřesňujeme ty podmínky, věnujeme se dopravní infrastruktuře a rozšíření zeleného pásu po obvodu celé plochy. Výška budov bude zachována na stávající úrovni 20 metrů,“ vysvětlil zástupce starosty Michal Pospíšil.
Dojde také k dopracování rozvojového plánu, SIRS zadá zpracování studie vlivu na životní prostředí (EIA) a nechá udělat průzkumné vrty, které by měly zjistit, jaké jsou v místě podmínky pro založení stavby. Průmyslovou zónu na okraji Chebu stát zařadil mezi strategické. Podle podmínek státní podpory by měl investor nabídnout výrobu s vysokou přidanou hodnotou, s nadprůměrnými mzdami pro zaměstnance a přínosem pro ekonomiku celé země.
„Myslím, že až zveřejníme investora, změní názor i velká část těch, kteří byli proti,“ nadnesl druhý místostarosta Pavel Pagáč.
Podle posledních informací investor počítá s investicí v řádu stovek milionů eur. Výrobu chce zahájit v roce 2029 a zaměstná prý přibližně tisícovku lidí. Cheb se na to může připravit díky takzvaným offsetovým programům státu, z nichž může získat okolo 600 milionů.
Například na podporu investic do bytového fondu, dopravy nebo občanské vybavenosti. Dalších zhruba 1,4 miliardy korun by měl získat v následujících letech z prodeje samotného pozemku investorovi. To, že v Chebu se rodí příležitosti, už zavětřili i developeři.
Investoři vyčkávali
„Je zajímavé, že hned po skončení referenda se ozval zástupce firmy, která dlouhodobě usiluje o zastavění Špitálského vrchu. Rovněž na plochu za ulicí Družstevní už máme dva zájemce, zřejmě budeme prodávat v aukci. Rozjíždí se přípravy na zástavbu lokality kolem bývalého sportoviště Želva. Vypadá to, že investoři čekali, jak se situace kolem průmyslového parku bude vyvíjet,“ konstatoval starosta Vrba.
Město plánuje nabídnout pozemky i pro individuální výstavbu, například v Podhradu u letiště, v Hájích za ulicí Drážní či na části Špitálského vrchu. Mluví se i o zástavbě proluk v atraktivních lokalitách starého města.
Chystaná průmyslová zóna Cheb II má přivést vysoce kvalifikované pracovníky![]() |
„To by mohlo být bydlení pro fajnšmekry. Dostaneme do centra lidi, kteří si to budou moct dovolit a zároveň obnovíme vzhled starého města,“ nastínil místostarosta Pospíšil. Radnice chce rovněž investovat do stávajícího bytového fondu a zvýšit kvalitu městských bytů. Všechny možnosti by měla řešit nová koncepce bytového fondu.
Další významnou změnou je stavba silničního mostu u Ottova jezu, který by měl odlehčit okružní křižovatce u Tesca. Ta by se měla v příštím roce opět změnit na světelnou. Tentokrát ovšem s inteligentním řízením.
Opoziční zastupitel Martin Černík, který stojí za peticí, jež vedla k neúspěšnému referendu, si myslí, že velké množství Chebských dalo jasně najevo, že mají z nové zóny obavy.
„Myslím, že radnice by se měla zamyslet nad tím, jak budou dál strategický park komunikovat a přizvat do rozhodovacího procesu i opozici,“ řekl s tím, že největší rizika v souvislosti s novou průmyslovou zónou vidí v nedostupnosti bydlení i v nedostatečném počtu lékařů a zdravotnického personálu. Rovněž podle jeho slov vzroste po příchodu nových zaměstnanců tlak na dopravu ve městě a podobně.




