„To, co tu dosud bylo, připomínalo geopark jen vzdáleně. S Jakubem Trubačem z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy jsme dali hlavy dohromady a snažíme se tu vytvořit skutečnou venkovní expozici,“ řekl Zdeněk Soukup, správce Národní přírodní rezervace Soos, které se také kvůli přírodním zajímavostem přezdívá český Yellowstone.
Nový Geopark Soos návštěvníky seznámí s unikáty, které Chebská pánev ukrývá pod povrchem, a také s pohořími, která ji lemují. Jsou to například Smrčiny, Slavkovský les, Krušné hory či Český les.
„Geologie celé oblasti je velmi zajímavá, jezdí za ní odborníci z celého světa. Náš park však bude uzpůsobený tomu, aby si na své přišel každý. Takže i běžný návštěvník tu najde leccos zajímavého,“ konstatoval správce Soukup s tím, že nyní se budou tunové vzorky hornin osazovat na svá místa.
Zásobárna výletů
Chystají se rovněž naučné tabule, na kterých se lidé dozvědí, jak samotné horniny vznikají. Přes QR kód se bude možné podívat na jejich detailnější popis a historii.
„Expozici chceme obohatit o velkou geologickou a topografickou mapu. Ta ukáže, odkud vystavené exponáty pocházejí a kde je možné to místo najít. Vlastně to bude taková zásobárna výletů. Nebudou chybět jednotlivá pohoří s názvy. Představivost povzbudí i zobrazení ve 3D efektu,“ přiblížil Soukup.
Podle jeho slov je možné například žulu obdivovat na skalním masivu, na němž stojí hrad Vildštejn ve Skalné. Vzorky čediče pak odkážou zájemce na Komorní hůrku u Františkových Lázní nebo na Železnou hůrku u Lipové. Z čedičových kvádrů je rovněž postavena Černá věž hradu v Chebu.
„Chebský hrad navíc stojí na výchozu přeměněné horniny fylit. Lidé se s ní mohou setkat například při procházce parkem Krajinka v podhradí, kde podloží na některých místech vystupuje na povrch. Máme ji i v našem parku,“ ukázal Soukup.
V geoparku návštěvníci uvidí nejen surovou podobu horniny, ale i technicky upravený nábrus, který odhalí, jak vzorek vypadá uvnitř. „Zvažujeme, že bychom mohli návštěvníkům ukázat i to, jak řez vypadá pod mikroskopem. Rovněž by bylo pěkné využít polarizované světlo, v němž některé krystaly z podkladu krásně vystoupí,“ uvedl správce.
Už nyní je možné na Soosu vidět zajímavé exponáty. Například kvádr, kde se v jedné linii sbíhá jemnozrnná a hrubozrnná žula. Park získal tuto zajímavost jako sponzorský dar z lomu v Lipné u Hazlova.
Doslova majstrštykem by pak měl být další nápad. Uprostřed krytého altánu by mohl vyrůst průhledný válec a představit podobu chebské pánve ve formě zjednodušeného vrtu do podloží.
„Válec by měl stát na žulovém podkladu, protože podloží Chebské pánve tvoří převážně žula. A protože tady probíhala ve třetihorách intenzivní sedimentace, byly by v tom válci v reálném měřítku vysypány jednotlivé vrstvy těch sedimentů. V podstatě by lidé viděli, jak vypadá pod povrchem místo, na kterém právě stojíme. Jednotlivé vrstvy opatříme průhlednými samolepkami s názvy. Vedle by byla infotabule, kde by se zvídaví návštěvníci mohli leccos zajímavého dozvědět. Vznikl by tu v rámci parku takový geologický koutek,“ naznačil plány do budoucna Zdeněk Soukup.
