Nové přírodní rezervace v lázeňských lesích se veřejnost nemusí obávat. Její dopady budou minimální.
„Pro občany nepředstavuje vyhlášení chráněného území v okolí lázeňského města velké omezení. Nadále bude možný pohyb po turistických cestách nebo sběr hub,“ uvedla Martina Nentvichová, projektová manažerka Lázeňských lesů. V rámci bezpečnosti návštěvníků lesníci připravují zpracování nebezpečných stromů v okolí cest a stezek.
Mnohem větší dopad bude mít však rezervace pro ochranu samotné přírody v Karlových Varech a jejich bezprostředním okolí. Původní doubravy a bučiny ve strmých svazích řeky Teplé budou postupně ponechány samovolnému vývoji. Redukovat se bude smrk a nepůvodní dřeviny, jako je třeba borovice vejmutovka.
Vyhlášení rezervace je výsledkem spolupráce Lázeňských lesů Karlovy Vary (LLKV) a Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Slavkovský les a podpory Magistrátu města Karlovy Vary.
Samotná rezervace se bude rozkládat na 126 hektarech plochy rozdělených do tří zhruba stejně velkých celků. Všechny se sice nacházejí v příkrých svazích nad řekou Teplou, přesto přes ně prochází řada turistických tras a výletních stezek.
Dva roky příprav
Na vyhlášení rezervace se Lázeňské lesy i ochranáři poměrně dlouho připravovali. Chtějí zachovat stávající rozlohy bučin a doubrav a na některých místech i zlepšit stav ekosystémů. „Přípravy probíhaly v průběhu posledních dvou let. Představovaly detailní zmapování přírodních charakteristik území a vypracování plánu péče, který zahrnuje podrobný postup, jak se bude na daném území hospodařit,“ poznamenal Petr Jiskra, pracovník Správy CHKO Slavkovský les.
Plánu péče o chráněné území musí přizpůsobit Lázeňské lesy i lesnický management. „Plánu péče přizpůsobíme i lesnické hospodaření,“ dodává Stanislav Dvořák, ředitel lázeňských lesů.
„Část porostů ponecháme samovolnému vývoji a během jednoho až tří desetiletí převedeme na přírodě blízké i ostatní porosty. Znamená to pro nás chránit přirozené zmlazení cílových dřevin před zvěří, snižovat zastoupení smrku a eliminovat výskyt nepůvodních druhů, tedy modřínu a vejmutovky. V lesích necháme ležet veškerou listnatou mrtvou hmotu větších dimenzí. Dosazovat budeme původní dřeviny, dub a tis,“ dodal.
S těžbou se počítá už jen v porostech napadených kůrovcem. Ošetřené dřevo se pak nechá zetlít přímo na místě. Důvodů je hned několik.
„Tlející dřevní hmota velmi efektivně zadržuje vodu, na svažitých polohách brání erozi a postupně svým rozkladem obohacuje půdu živinami. Mrtvé dřevo také poskytuje útočiště celé řadě hub, rostlin a živočichů,“ vysvětlil důvody ponechání padlých stromů a větví v porostech Petr Jiskra.
Území rezervace poznají návštěvníci na první pohled. „Hranice přírodní rezervace bude v terénu vyznačena červenými pruhy na stromech. Z vnitřní strany bude na stromech namalován jeden, z vnější strany dva,“ sdělil náměstek primátorky Petr Bursík a dodal: „U hlavních vstupů do rezervace bude také umístěn malý státní znak a informační tabule se základními charakteristikami území. Značení provedou zaměstnanci ze Správy CHKO spolu s lesníky během léta.“
Další popisky pak lidé najdou u jednotlivých doupných stromů a vývratů.