Kladská se nachází v jižním cípu CHKO Slavkovský les na východním úpatí druhého nejvyššího vrcholu celého pohoří, kterou je 982 metrů vysoká Lysina. Magnetem, který sem celoročně přitahuje zástupy návštěvníků, je nádherná krajinná scenérie devítihektarového rybníka obklopeného hlubokými lesy a téměř nedotčenými rašeliništi. Kolem nich vede dva a půl kilometru dlouhá naučná stezka.
Historie Kladské sahá do minulosti před rok 1875, kdy ji okouzlen krásou zdejší přírody jako loveckou osadu založil kníže Schönburg-Waldenburg. Už v první polovině 16. století byly zdejší rybníky zdrojem vody pro prudce se rozvíjející důlní činnost v krásenském a hornoslavkovském revíru. Aby se sem voda dostala, byl vybudovaný umělý kanál Dlouhá stoka, který je od roku 2014 národní kulturní památkou.
Vodní dílo vyprojektované důlním měřičem Rossmeislem v roce 1530 a původně pojmenované Plavební příkop (Floßgraben) se stavělo do roku 1536 a v následujících desetiletích bylo ještě dále zdokonalováno a rozšířeno. Ve druhé polovině 16. století měřila Dlouhá stoka přes 30 kilometrů. Spojovala soustavu deseti velkých báňských rybníků a zásobovala vodou kolem 52 mlýnů na rudu.
Největší obora v zemi
Přes všechny šrámy, které Dlouhá stoka utrpěla po druhé světové válce, kdy se celá oblast Slavkovského lesa proměnila ve vojenský prostor Prameny, je dodnes funkční. Slouží jako zdroj pitné vody pro Novou Ves. Zásadní proměnu prodělala Kladská po roce 1873. Pozemky společnosti C.& k. montánní lesy Horní Slavkov koupil jako honitbu kníže Otto Friedrich Schönburg-Waldenburg (1819–1893).
Na místě někdejší hájovny a hospodářských stavení nechal postavit soubor staveb architekta Jacquese Grose z Curychu, které sloužily jako pavilony v expozici švýcarských kantonů na světové výstavě ve Vídni v roce 1873. Cílem návštěvníků z Mariánských Lázní se Kladská stala koncem 19. a v prvních desetiletích 20. století. To se majitelem stal třetí syn zakladatele princ Otto Sigismund Schönburg-Waldenburg (*1866).
Jeho zásluhou vznikla v okolních lesích v té době druhá největší obora v zemi, ve které bylo chováno obrovské množství, údajně přes tisíc kusů, vysoké zvěře. Místo navštívila i celá řada významných osobností včetně prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, který na Kladskou přijel v neděli 31. července 1927 v doprovodu tehdejšího premiéra Antonína Švehly a diplomata Františka Chvalkovského.
Osm zastavení na stezce
K významným hostům patřily hlavy států, anglický král Eduard VII., bulharský král Ferdinand a egyptský král Faud, ale také prezidenti Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Ludvík Svoboda. Na Kladskou zamířily i další celebrity. Arcivévoda Ferdinand d´Este, francouzský premiér Clemenceau, sovětský ministr zahraničí Litvinov, maršál Koněv a kosmonauti Jurij Gagarin a Vladimír Remek.
V současné době láká na Kladskou nejvíce lidí naučná stezka Kladské rašeliny, vybudovaná zde v roce 1977. Okružní trasa dlouhá zhruba dva a půl kilometru vede z Kladské kolem rybníka Kladského největším z osmi zdejších rašelinišť Tajgou a po hrázi mezi rybníky Dolním a Horním Bahňákem zpátky na Kladskou.
Má celkem osm zastavení, návštěvníci se na informačních tabulích dozvědí spoustu zajímavostí o zdejších lesích a zvěři, jež v nich přebývá, rašeliništích, minerálních pramenech a o hornické činnosti v oblasti Slavkovského lesa. Močály a rašeliniště překonává stezka po dřevěných chodníčcích, absolvovat ji zcela bezpečně mohou i maminky s dětmi v kočárku a vozíčkáři.
Unikátní socha a legenda
Kromě přírodních krás a zajímavostí nabízí Kladská i další atrakce. Přímo na naučné stezce jsou vystavěné sluneční hodiny, kde si každý může porovnat čas na svých hodinkách (či v telefonu) s časem slunečním. Zajímavé jsou tím, že čas na nich člověk měří svým vlastním stínem, neboť zdejší hodiny nemají gnómon, ale na zemi umístěnou dřevěnou desku, na kterou se musí postavit.
Další zajímavostí Kladské je socha Umírající jelen, kterou v roce 1964 z keramiky vytvořil moravský sochař Antonín Kalvoda. Zaujme hlavně zcela netradičním zabarvením, které prý vzniklo tím, že při vypalování sochy o ni umělci rozbíjeli lahve s pivem. Pravda to nejspíš nebude, ale legenda je to pěkná.
Legenda obestírá i smrt majitele a zvelebitele Kladské, prince Sigismunda. Došlo k ní 11. listopadu 1936, údajně prý rok poté, co zastřelil bílého jelena. Ve skutečnosti bylo zřejmě příčinou selhání srdce. Vášnivý lovec Sigismund svou Kladskou miloval tak, že se nedaleko osady na úpatí Lysiny nechal pohřbít a návštěva jeho hrobky je dalším z možných cílů při návštěvě tohoto kouzelného místa.
9. října 2015 |