Moderní flašinet nezapomíná ani na vliv, který měl na lázně balneolog David Becher nebo německý literát Johann Wolfgang Goethe.

Poesiomaty umisťuje od roku 2015 do ulic českých i zahraničních měst spolek Piána na ulici zakladatele Ondřeje Kobzy. Zatímco první poesiomat byl především jukeboxem na poezii, dnes už je zařízení jiné, modernější. Podle Kobzy nabízí širokou paletu zvukových forem, od básní a písní přes archivní nahrávky až po vyprávění pamětníků či autentické zvuky.

Poesiomat v Karlových Varech vypráví příběh jednoho z nejvýznamnějších měst české historie za pomocí úryvků z povídek, historických reportáží, písní a básní.

„Karlovy Vary patří mezi města, která mají silný genius loci. Poesiomat je vlastně o paměti toho místa a tady v lázních, kde se kdysi procházel Goethe a Dvořák, tu měl českou premiéru Novosvětské, je to velmi silná věc. Všude kolem je zakopaná společná paměť. A my ji pomocí téhle trubky, která vede z podzemí, pouštíme ven. Podobně jako kdysi permoníci prý na svět vypustili Vřídlo,“ říká Kobza s tím, že v lázeňském městě se posluchači mohou těšit na nahrávky spojené s historií i současností.

Goethe navštívil Vary celkem třináctkrát

O složité cestě do Karlových Varů v poesiomatu glosuje jak moderátor Marek Eben, tak i básník Johann Wolfgang Goethe, který město na soutoku Ohře a Teplé navštívil celkem třináctkrát a o svých dlouhých cestách do Varů žertoval, že už vykonaly polovinu léčebné kúry.

Osobitý text historika Zdeňka Šmída namluvený karlovarským rodákem a moderátorem Alešem Hámou zase seznamuje posluchače s revolučním přístupem k lázeňství přezdívaného Hippokrata Karlových Varů, lékaře a balneologa Davida Bechera, který by letos oslavil 300 let.

Poesiomat nezapomíná ani na českou premiéru poslední symfonie Antonína Dvořáka Novosvětské z roku 1894 nebo dnes už neexistující folkové uskupení Čp. 8.

Hlas poezie pak v mluvící soše reprezentují autoři, jako byl Quido Machulka, Karel Fron nebo Jaroslav Vrchlický a jeho slavný překlad Ódy na Vřídlo. „Máme tam ale i Šviháka lázeňského od Jiřího Schelingera, hlas herce Viktora Braunreitera zase skvěle oživuje téměř zapomenutého autora prvního manifestu DADA Waltera Sernera,“ doplňuje Kobza.

Poesiomat u Alžbětiných lázní mohl vzniknout díky pomoci firmy Philip Morris ČR, která s Karlovými Vary spolupracuje na projektu Město bez kouře.

„Karlovy Vary se tak stávají dalším městem, kde je instalován poesiomat. Díky němu si lidé mohou ve Varech odpočinout nejen tělem, ale i duší. Mám radost, že dramaturgie myslí hlavně na místní obyvatele a jejich společnou historii,“ uvádí primátorka města Karlovy Vary Andrea Pfeffer Ferklová.

Palachův odkaz i Gottwaldovo hřímání. Z poesiomatu na Václaváku zní historie

Iniciativa Město bez kouře se spolu s bojem proti cigaretovému dýmu snaží také o širší kultivaci veřejného prostoru, v minulosti proto projekt podpořil instalaci nového informačního systému či stojanů na kola.

Město bez kouře vnímá poesiomat jako další způsob, jak originálně obohatit veřejný prostor prvkem s výraznou kulturní přidanou hodnotou.

Poesiomat v Karlových Varech je v pořadí jednaosmdesátým zařízením svého druhu v České republice. Poetická mluvítka kolemjdoucí oslovují v desítkách českých, ale i zahraničních měst. Básně nebo písně zní ze zařízení na ulicích ve francouzské Paříži, irském Dublinu, německém Heidelbergu či americkém Buffalu.