Už naši předkové se snažili odhadnout, jaká bude nastávající zima. Svědčí o tom řada lidových pranostik, které vycházejí z pozorování přírody.
A právě na přírodu spoléhá při svých předpovědích i pozorovatel počasí Rudolf Kovařík ze Šindelové v Krušných horách.
„Bude zřejmě daleko studenější, ale nebude arktická. Lyžaři by se mohli na svazích začít ukazovat v prosinci, ale rozhodně v listopadu to nebude ještě ani na běžky. Takže s tou zimou to bude takový šedý průměr,“ odhaduje Kovařík.
Podle jeho slov se dá očekávat, že v oblastech nad 700 metrů bude zima a sněhová pokrývka stálejší, od středních poloh se budou rozmary počasí připomínat deštěm a oblevami.
„Očekávám, že přijde i ta notoricky známá vánoční obleva, ale je otázkou, zda bude skutečně přímo na Vánoce. Na to bych už potřeboval křišťálovou kouli. Podobné je to i s předpovědí na leden,“ říká Rudolf Kovařík, který se pozorování přírody v souvislosti s počasím věnuje už pětačtyřicet let.
Čerpá i z lidových pranostik a rčení.
„Ale člověk musí použít selský rozum. Nemá cenu věštit z cibule, která k nám přicestovala na kamionu někde z Holandska. Musí být vypěstovaná přímo na místě. Také slepice, kachny nebo husy musí být z vlastního chovu. Podobně nemá cenu se spoléhat na kočky, které tráví většinu dne doma. Když to shrnu, zdá se, že slepice a husy jsou dobře opeřené a i cibule má hodně slupek, což ukazuje na tužší zimu,“ předpovídá pozorovatel.
Vosy ale naopak podle něj nemají kolem svého hnízda mnoho vrstev ani včely se nijak zásadně na zimu nepřipravují. „Zvěř je stále v takzvaných říjištích, tedy v lokalitách nad 750 metrů, a ještě nesestoupila dolů. Až to udělají a sejdou, tak do dvou týdnů napadne sníh. Podobně to mají divočáci, kterým dělá pohyb ve sněhu problémy. Proto se předtím, než napadne, stahují do nižších poloh. Také myši, které před zimou míří ve velkém do stájí a chlévů, zatím vyčkávají,“ popisuje svá pozorování Kovařík.
A pro nadšené pozorovatele počasí přidává i jednu radu. „Když se ve sněhu objeví krtek nebo krtinec, tak je zřejmé, že brzy začne tát. Krtci si totiž hloubením dalších nor zajišťují únikové cesty před vodou, která bude do podzemí stékat při oblevě.“
Objevují se zimní houby
Také naprostá většina stěhovavých ptáků již odlétla do teplých krajů. V nížinách zůstalo jen pár divokých kachen a labutí. To potvrzuje i ornitolog Dětmar Jäger. Podle něj však zatím opeření hosté ze severu do kraje nepřilétli.
„Takové kvíčaly, cvrčaly nebo jikavci, kteří k nám houfně míří, když tam nahoře začíná být větší zima, tak ti se k nám zatím nehrnou,“ hlásí ornitolog Jäger, který už ale podle svých slov zahlédl jednu káni rousnou.
V Karlovarském kraji se už objevují i zimní houby. Je možné najít hlívu ústřičnou, která roste po prvních mrazech, nebo ucho jidášovo.
„To má rádo chladnější teploty, a najdeme ho proto i na podzim. Čekáme na penízovku sametonohou, což je typická zimní houba, a těšíme se na ohnivce, takzvané květy lesa. Ty ještě růst nezačaly. Vyrazí nad povrch, až bude větší zima,“ říká chebský mykolog Jiří Pošmura.
Podle jeho slov by už ale měli být lidé obezřetní při nálezech podzimních hub. Ty by mohly být přemrzlé, a tedy nevhodné ke konzumaci.
„Ve vysokých porostech mechů se ještě dají najít kováři nebo podubáky, ale nesmějí mít takovou tu blátivou konzistenci. Rostou i šťavnatky, čirůvky, mlženka, kterým přízemní mrazy tolik nevadí,“ dodává Jiří Pošmura.