„Oproti předchozím letům se letošek vymyká. I v minulých desetiletích se vždy dva, tři roky s chladnějšími květny objevily, a to od Josefa až do Medarda. Letos je to ale extrém. Do pátku 23. jsme tu (v Krušných horách, pozn. red.) měli devatenáct květnových dnů s ranními mrazíky, což je neuvěřitelná série,“ čte ze svých záznamů Kovařík.

Že by bylo v květnu tolik mrazivých rán, se podle něj pravdu běžně nestává. „V pátek ráno jsem naměřil ve dvou metrech teplotu -2,8 stupně, což je docela dost, a na Jelení byl ve stejné výšce dokonce mráz -7,5 stupně. To je silná káva i na moje záznamy,“ podivuje se Kovařík.

Podle něj se ráz počasí podobá letům 1961, 1974 nebo 1980. „V roce 1980 to bylo podobné tomu, co máme dnes, tedy studené týdny se vším všudy. Navíc ale pršelo. Chladné počasí tehdy vydrželo až do nějakého 28. července. Ovšem letošní počasí není nic nenormálního. Spíš bych řekl, že je to odklon od horkých jarních měsíců v letech 2003, 2012, nebo 2018, a že se počasí vrací k dlouhodobému trendu, kdy se lidé k vodě vydávali až ve druhé polovině června,“ porovnává.

Noční mráz v obci na Sokolovsku spálil rašící brambory, hrozí i v červnu

Počasí se v nejbližších deseti dnech příliš nevylepší. „Co se týče ranních mrazíků, tak ty ustanou, mohly by se ale ještě objevit v době od 1. do 8. června. Od pondělí se oteplí, ale jen mírně. Teploty se dostanou přes 20 stupňů až od středy, ale rozhodně se nedostaneme přes 25 stupňů. Ani v první dekádě června nemůžeme počítat s tím, že naměříme víc než 30 stupňů,“ naznačil.

Pro přírodu je ale současné počasí výhrou. Při nižších teplotách jsou totiž nižší odpary, což je v době, kdy v regionu příliš nepršelo, výhodné.

„Držíme se na hranici sucha, příroda se s nedostatkem srážek díky nižším teplotám jakž takž vyrovnává, voda tolik nechybí. Jen ty trávy moc nenarostly, zemědělci letos tolik sena jako vloni nesklidí,“ dodává Kovařík.