iDNES.cz

Drahé dřevo brzdí obnovu tvrze na Chebsku, občas tam zavítají i zloději

  9:04
Vysoké ceny dřeva a dalších stavebních materiálů komplikují pokračující obnovu tvrze v Pomezné na Chebsku. Zbytky panského sídla se už sedm let snaží obnovit Petr Jaška z Chebu. Kdysi hraniční vesnice musela po válce a nuceném vysídlení původních obyvatel ustoupit železné oponě.

Už na podzim Petr Jaška plánuje areál tvrze otevřít a zabezpečené objekty představit veřejnosti. (13. února 2022) | foto: archiv Petra Jašky

„Letos jsme se soustředili především na projekty a to kvůli tomu, že ceny stavebnin letí vzhůru. Například ceny dřevěných konstrukcí se zvedly až trojnásobně. A osmimetrové trámy, které budeme potřebovat, tady málokdo nařeže,“ přiblížil Petr Jaška aktuální problémy, které obnovu sídla komplikují.

Proto se chce nejprve věnovat přípravě projektů obnovy hrázděnky a stodoly, které by měly vypadat stejně jako na historických fotografiích. Už je naplánované první sezení s památkáři z Lokte a s projektantem, který podle snímků plány vypracuje.

Podobu původních staveb odkrývají archeologické výzkumy Muzea Cheb. „Hlavně obytná hrázděnka vypadá skvěle. Zřejmě tam byl zadní trakt s parádní cihlovou klenbou. Obnovili jsme už i sklep, který v prostoru bývalé hrázděnky léta chátral,“ uvedl Jaška.

Navzdory cenám chce pokračovat také ve stavbě původního chléva, z něhož aktuálně stojí přibližně půldruhého metru vysoké obvodové zdi. „Do konce roku bychom měli dokončit patro. Až jej dozdíme, počítáme s osazením podlah a pojedeme dál. Přesně podle projektu, s nímž jsme loni vyhráli soutěž Stavby Karlovarského kraje,“ nastínil další plány.

S nimi pomůže příspěvek, který na obnovu chléva uvolnil krajský úřad. Pokračovat bude i odkrývání obvodových zdí původního tvrziště a archeologický průzkum lokality pod vedením archeologa Michala Beránka.

Prohlídka bude na podzim

V současné době je celý prostor staveniště kvůli bezpečnosti uzavřený. Už na podzim však Petr Jaška plánuje areál otevřít a zabezpečené objekty představit veřejnosti. Přestože lokalita Pomezné patří k těm odlehlejším, jen za první dva měsíce letošního roku tam zaznamenali pět návštěv nenechavců. Zmizely například plachty chránící cihly a část fotopastí.

„Obecně se dá říct, že toho víc rozbili než ukradli,“ posteskl si Jaška, jehož prarodiče kdysi v bývalé vísce Pomezná chalupu i se zbytky středověké tvrze koupili. Při pátrání po historii lokality zjistil, že ačkoli pozůstatky historické tvrze v katastru nemovitostí nebyly evidované a tedy oficiálně neexistovaly, byla tvrz paradoxně už v květnu 1958 zapsaná na seznam kulturních památek.

Někdejší obec Pomezná, německy Markhausen, leží severozápadně od města Cheb na levém břehu řeky Ohře prakticky na hranicích Čech a Bavorska. První písemnou zmínku se podařilo doložit už v roce 1225, kdy se v listinách objevují jména bratrů Konráda a Berchtolda z Markhausen. V roce 1424 zde stojí pět velkých a šest menších statků, čtyři malá hospodářství a mlýn.

Kolem roku 1800 má Pomezná už více než sto dvacet obyvatel a dvaadvacet usedlostí. Po druhé světové válce byli obyvatelé nuceně vysídleni a o pár let později opuštěné domy v hraničním pásmu srovnaly se zemí radlice buldozerů. V roce 1976 byla obec Pomezná úředně zrušena.

zpět na článek