iDNES.cz

Ve starém mlýně na Ašsku vrací ochránci přírodě ohrožené perlorodky

  8:40
Ne česko-německém pomezí nedaleko Hranic u Aše zahájili v pondělí čeští a němečtí ochránci přírody provoz společné odchovny perlorodek říčních. Díky tomu se jim daří vzácného živočicha vracet zpět do volné přírody.

Kdysi byla perlorodka běžnou součástí mnoha potoků a říček. Se stoupající průmyslovou výrobou a klesající čistotou vod začala hromadně mizet. V současnosti se tento kriticky ohrožený živočich vyskytuje jen v několika lokalitách v republice, mimo jiné na Ašsku. Právě tam nová odchovna perlorodky vznikla.

„Vyrostla v objektu starého mlýna v osadě Huschermühle. Mladé perlorodky, které se zde podaří vypěstovat, budou vypouštěny do potoků na českém i německém území. Na projektu podpořeném z evropských dotací se na české straně podílí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, na německé pak Bund Naturschutz Hof,“ uvedla Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Součástí odchovny jsou také rybí sádky, které by měly zajistit dosazování pstruhů do hraničních toků. Právě dostatek této ryby perlorodka k přirozenému rozmnožování potřebuje. Mikroskopické larvy perlorodek totiž po vylíhnutí žijí měsíc až dva na žábrách a kůži pstruhů.

„Otevřením odchovny vyvrcholila mnohaletá spolupráce českých a německých ochránců přírody,“ uvedl Miloš Holub z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR s tím, že Česká republika jde vedle přímé podpory druhu také cestou úpravy biotopů.

Stavy perlorodek se daří stabilizovat

„Nastavení optimálních podmínek je důležité pro to, aby v tocích mohly mladé uměle odchované perlorodky přežívat. Právě období, kdy mladá perlorodka v první fázi vývoje opustí pstruha, svého hostitele, a začíná žít samostatně, patří k nejkritičtějším. Na Lužním potoce jsme vytvořili odchovný prvek, jakési rameno s přesně nasimulovanými podmínkami, kam jsme vysadili drobounké perlorodky ve věku pět až sedm let. A podařilo se. Přibližně po dalších 15 až 17 letech perlorodky odchovný prvek opustily a dostaly se do Lužního potoka, kde už mohou žít,“ dodal Miloš Holub.

Podle Dětmara Jägra, který se záchraně perlorodky na Ašsku dlouhodobě věnuje, se díky umělým odchovům, čističkám odpadních vod, vysazováním hostitelských ryb a revitalizací toků daří stavy perlorodek stabilizovat.

Vědci však zatím nevědí, zda mladé perlorodky, které se v korytech potoků objevují, vznikly alespoň zčásti přirozeně, nebo jsou všechny výsledkem umělého odchovu. V posledních letech navíc ohrožuje perlorodky sucho.

„Například loni se několikrát musely z ohrožených míst kvůli nedostatku vody přenášet,“ doplnil Dětmar Jäger.

zpět na článek