„Následná péče byla zejména z pohledu zdravotních pojišťoven jakousi popelkou zdravotnictví. Nikoliv však z pohledu pacientů,“ konstatovala Barbora Vaculíková, generální ředitelka Penta Hospitals.
Právě následná péče totiž dává po té akutní pacientům šanci na dřívější a bezproblémovější návrat do normálního života. „Ostrov je v tomto ohledu naší vlajkovou lodí. V následné péči nabízí více než 50 lůžek,“ uvedla Vaculíková.
I proto vedení společnosti počítá s dalšími investicemi do oboru v příštích letech. V Ostrově se v příštím roce dotkne oddělení následné intenzivní péče, do jehož rekonstrukce majitel investuje kolem 50 milionů korun. Nové oddělení dlouhodobé intenzivní péče Penta Hospitals otevře ještě v letošním roce. Toto oddělení je přitom nadregionální, starají se v něm i o pacienty z Ústeckého či Plzeňského kraje.
S rozšiřováním kapacit následné péče počítají v Ostrově i se zintenzivněním projektu domácí umělé plicní ventilace. Tím zatím prošlo 25 pacientů. Zdravotní sestra Kamila Zikmundová, která stála u zrodu služby, již poskytuje v celé republice pouze pět center, získala za svou práci v letošním roce ocenění Sestra roku v kategorii přímé ošetřovatelské péče.
Příběhy jejích pacientů jsou různé. „Jde často o lidi, kteří roky žili běžný život. Nehoda nebo nemoc ale vše změnily, někdy doslova ze dne na den, jindy postupně. Stali se ale zcela závislými na umělé plicní ventilaci, která dříve byla k dispozici pouze na lůžkových pracovištích. Návrat domů jim umožnilo až využívání techniky, kterou lze provozovat v domácích podmínkách,“ řekla o projektu Zikmundová.
Už tři roky vede běžný život
Jedním z pacientů, kteří prošli jejíma rukama, je Renata Brázová. Ta byla kvůli závislosti na plicní ventilaci upoutaná na nemocniční lůžko plných devět let. Díky domácí umělé plicní ventilaci ale už tři roky může vést téměř běžný život.
„Můžu dělat prakticky vše, co chci. Hlavně to, co jsem v nemocnici nemohla. V nemocnicích jsem čekala na smrt. Byla jsem šťastná, když si mě Kamila našla a ujala se mě,“ uvedla Renata Brázová.
„O možnosti domácí umělé plicní ventilace informujeme odbornou veřejnost. Když jsem se setkala s Renatou, zaujal mě její příběh natolik, že jsem se rozhodla jí pomoct,“ řekla k tomuto konkrétnímu případu Kamila Zikmundová.
Domácí umělá plicní ventilace pomáhá zejména pacientům po úrazech míchy, při neurosvalových onemocněních a onemocněních plic. Renata Brázdová ani po dvanácti letech svou diagnózu nezná. „Každému pacientovi bych ale přála, aby měl takovou sestřičku, jako je Kamila. Protože je úžasná,“ dodala.