Když Eliška několikrát spadla na rovině, smáli se jí, že je nešika. Jenomže ona za to nemohla. Roztroušenou sklerózu jí diagnostikovali ve věku, kdy si mladí lidé větší zdravotní komplikace nepřipouštějí. Za nějaký čas se neobešla bez berlí, dnes už je na vozíku. Ve svých pětačtyřiceti letech těžko ovládá i ruce.

Bez toho, aby jí pečovatelská služba ráno pomohla z postele a večer zase zpátky, se už neobejde. Díky této podpoře ale může dál žít doma.

„Snažím se co nejvíc udělat sama, přes den funguji celkem samostatně, uklidím si, i když mi to trvá déle, zvládnu třeba i vytřít podlahu. Jednou možná budu muset do nějakého ústavu, ale doma chci zůstat, co nejdéle to půjde. Je to moje království, mám tu kočičky, svůj klid a hodné sousedy, kteří mi také pomáhají,“ říká Eliška s úsměvem.

Zvládnout obtížnou situaci jí pomáhá Pečovatelská služba města Cheb. Ta poskytuje své služby v domácnostech uživatelů v Chebu i okolních obcích.

Jejím cílem je pomáhat klientům s tím, co už sami nezvládnou, a zároveň je podporovat, aby jejich schopnosti zůstaly co nejdéle zachovány. Kvůli péči ve večerních hodinách již před časem pečovatelská služba prodloužila provozní dobu až do 19 hodin, po domluvě je možné ji dále upravit.

„Někteří klienti potřebují i večer pomoci s přípravou jídla, hygienou, případně převlečením nebo uložením. Chceme, aby se tito lidé, kterým třeba nemůže asistovat rodina či blízcí, nemuseli zbytečně předčasně stěhovat do pobytového zařízení, jako je například domov pro seniory,“ uvádí Petra Tomková, vedoucí pečovatelské služby a zároveň ředitelka Správy zdravotních a sociálních služeb Cheb.

Pečovatelskou službu využívá také Václav, který je po autonehodě roky upoutaný na lůžko. „Stará se o něj manželka, která ještě na malý úvazek pracuje. V tom čase k němu docházíme my, abychom mu pomohli s osobní hygienou. Na lůžku jej umyjeme ve speciální vaně,“ popisuje průběh běžné návštěvy pečovatelka Radka.

Pro seniory i lidi po úrazu

Nově se mnohé pečovatelské služby v kraji soustředí především na poskytování odborné péče a to i těm, kteří jsou vysoce závislí na pomoci druhých. Tedy nejen seniorům, ale také rodinám s dětmi nebo lidem po úrazu nebo těžké nemoci. Díky tomu si tito lidé mohou zachovat v maximální možné míře způsob života, na který byli zvyklí. A také důstojnost, soukromí, rodinné i společenské vazby.

Pečovatelské služby proto postupně omezují poskytování dnes již běžně dostupných služeb, jako je například dovoz stravy či velký úklid. Zájemcům předávají kontakty na konkrétní firmy nebo živnostníky, kteří v dané oblasti podnikají. Třeba na soukromou pedikérku, která za klienty přijede až domů. Pečovatelé tak mají víc času na opakované návštěvy svých klientů a také na prohlubování vzdělání podle jednotlivých diagnóz.

Pomáhá jim v tom Institut sociální práce, který jim poskytuje v rámci svých projektů metodickou podporu.

Institut vznikl z iniciativy odborníků v oblasti sociálních služeb, kteří mají společný cíl, a to umožnit lidem co nejdéle žít doma, ve svém přirozeném prostředí. „A to i ve chvíli, kdy se stanou závislí na intenzivní pomoci druhých. Institut proto mění fungování pečovatelských služeb tak, aby se věnovaly především odborné péči, ve které jsou nenahraditelné,“ doplňuje Eva Kroupová z Institutu sociální práce.