Záchrana kostela v Sedleci pokračuje už dvacet let, bdí nad ní socha sv. Anny

  9:30
Když před téměř dvaceti lety navštívil Alois Kůrka kostel svaté Anny v Sedleci, jeho žalostný stav ho doslova šokoval. S přáteli tedy založil sdružení na jeho záchranu a snažil se tuto dominantu Sedlece zachránit. To se postupně daří a kostel se stává magnetem pro milovníky vážné hudby i svatebčany.

Alois Kůrka a jeho přátelé zachraňují kostel svaté Anny v Sedleci. Pomáhají jim dotace i benefiční koncerty. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Na opravy kostela pomyslně dohlíží zrestaurovaná socha sv. Anny Samotřetí, kterou se podařilo do chrámu vrátit. Podle předsedy Spolku na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci Aloise Kůrky je ale seznam dalších plánovaných prací stejně obsáhlý jako výčet věcí, které už se doposud udělaly.

Jak byste zhodnotil letošní sezonu? Které akce se v kostele konaly a jak pokračovaly opravy?
V letošním roce jsme se s opravami vrátili zpět na střechu kostela, kde bylo nutné vyměnit část krovu napadeného dřevomorkou. Šlo o část krovu u věže, na kterou se v počátku oprav nedostalo z časových a finančních důvodů. Pokud jde o kulturní program, uskutečnila se v kostele letos více než desítka koncertů různých žánrů.

K těm nejvýznamnějším patřily dvě mše pro sóla, sbory, varhany a orchestr. Největší letošní událostí však byla Anenská poutní mše svatá, kterou celebroval Tomáš Holub, plzeňský sídelní biskup. V rámci bohoslužby se požehnalo nově zrestaurovanému hlavnímu oltáři s navrácenou sochou svaté Anny Samotřetí.

Zaujala mě zmínka o návratu sochy sv. Anny. Můžete o tom sdělit více? Jak se podařilo sochu do kostela vrátit a má pro něj velký význam?
Zázračná socha svaté Anny Samotřetí s malou Pannou Marií a Ježíšem, pocházející z 2. poloviny 15. století, je tím nejstarším a nejcennějším uměleckým dílem v našem kostele. Díky ní a zázračným uzdravením poté, co se k ní věřící modlili, se sedlecký kostel stal roku 1694 poutním místem. Téměř zázrak je i to, že se socha dochovala do dnešní doby. V době zahájení oprav kostela byla socha uložena na chodbě fary u kostela Máří Magdaleny.

Odtud jsme sochu těžce napadenou červotočem přemístili na faru ve Staré Roli a zahájili kroky k její záchraně. Bylo nutné provést restaurátorský průzkum, na jehož základě byl zpracován restaurátorský záměr, který musel schválit Národní památkový ústav v Lokti. V roce 2016 zahájila respektovaná restaurátorka Milena Nečásková práce, během nichž bylo nutné především zpevnit rozpadající se dřevo, odstranit neodborně provedené opravy z předchozích let a následně soše vrátit původní gotický vzhled.

Po návratu do sedleckého kostela byla zrestaurovaná socha dočasně umístěna do prosklené vitríny chráněné bezpečnostním systémem. A teprve letos, kdy bylo dokončeno restaurování hlavního oltáře, se mohla vrátit na své původní místo do proskleného výklenku ve středu oltáře.

Blíží se Vánoce, budou se konat v kostele do konce roku ještě nějaké kulturní akce či bohoslužby?
Pravidelně se na sklonku roku v našem kostele konají čtyři tradiční akce. Adventní koncert za účasti žáků a pedagogů ZUŠ Antonína Dvořáka se konal 2. prosince. Dále se 13. 12. chystá Vánoční hledání andělů, což je pásmo žáků Základní a mateřské školy Otovice. Návštěvníci se pak mohou těšit na 17. prosince, kdy se koná oblíbená Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby. Poté, 24. prosince, nebude chybět Štědrovečerní bohoslužba.

Jaký je přesný provoz kostela? Konají se zde koncerty po celý rok? Co se týče bohoslužeb, dojíždí k vám nějaký farář z okolí?
V kostele se pravidelně pořádají koncerty všech žánrů, přibližně deset ročně. Kromě toho se u nás během roku koná několik svateb a pohřbů, ať už církevních, nebo občanských. Pravidelné bohoslužby kostel nenabízí, nepočítám-li jednou ročně poutní mši a štědrovečerní bohoslužbu.

Kostel se během let dával díky vašemu sdružení znovu dohromady. Můžete připomenout, jak práce postupovaly a zda ještě zbývá něco dokončit?
Vyjmenovat všechny provedené práce za téměř dvacet let naší činnosti by bylo na samostatný článek. K těm nejdůležitějším a nejviditelnějším patří oprava krovu a položení nové střešní krytiny, oprava propadlé stropní klenby, restaurování výmalby interiéru a nástěnných maleb, oprava pláště kostela včetně navrácení původní červenobílé barvy.

Vyvrcholením dosavadních prací je dokončení pět let trvajícího restaurování hlavního oltáře, včetně navrácení zrestaurované zázračné sochy sv. Anny do výklenku ve středu oltáře. Pokud jde o to, co ještě zbývá, byl by seznam podobně dlouhý jako ten s tím, co je hotové. Jde především o restaurování mobiliáře v interiéru, tedy bočních oltářů, balustrády, kazatelny a lavic.

Tím nejdůležitějším v interiéru bude restaurování varhanní skříně. V exteriéru kostela je třeba především zrestaurovat kamenný sokl kostela a opravit prakticky rozsypanou opěrnou zeď včetně nového kovaného oplocení. Nesmím zapomenout ani na nové zvony, jejichž pořízení nás také čeká.

Vzpomenete si, kdy jste poprvé zaregistroval dřívější špatný stav kostela? Jak vás napadlo, že by se mohl opravit?
To vím naprosto přesně, bylo to 11. září 2004, v den otevřených dveří v sedleckém kostele v rámci Dnů evropského dědictví. Stav kostela mě tehdy doslova šokoval. Propadlé klenby, strop i stěny nasáklé vlhkostí, rozpadající se střecha, okna vytlučená, všude suť. Navíc nánosy holubího trusu, protože tito ptáci poletovali a hnízdili po celém kostele.

Zkrátka to byl velice smutný pohled. Hned po návštěvě kostela jsem oslovil několik přátel, o kterých jsem věděl, že by mohli mít na záchraně kostela také zájem. Už na první schůzce jsme se dohodli na vzniku našeho spolku. Následně jsme se spojili se správcem farnosti, páterem Vladimírem Müllerem. O pár týdnů později, ještě dříve, než spolek formálně vznikl, už se konala první brigáda na úklid kostela jak uvnitř, tak v jeho okolí.

Věřili tehdy lidé z vašeho okolí, že se kostel podaří opravit? Kdo myšlenku podporoval?
Samozřejmě se našli lidé, kteří buď nevěřili, že se kostel podaří zachránit, nebo záchranu církevní památky považovali za vyhozené peníze. Ale naštěstí bylo mnohem víc těch, kteří nás podporovali a fandili nám. Tím nejdůležitějším byla podpora ze strany církve, konkrétně pana faráře Vladimíra Müllera.

Alois Kůrka
(58 let)

Karlovarský rodák, který od svých pěti let žije v karlovarské městské části Sedlec. Vystudoval Střední hotelovou školu v Mariánských Lázních. Od roku 2004 předseda Spolku na záchranu kostela svaté Anny v Sedleci. K jeho zájmům patří historie především Sedlece a okolí, četba literatury faktu a sci-fi. K méně tradičním koníčkům patří zájem o silniční stavitelství.

Podpořily nás i karlovarské osobnosti Stanislav Burachovič či Vladislav Jáchymovský. Finančně nám pomohly Karlovarský kraj a město Karlovy Vary. Máme i věrné sponzory z řad soukromých firem. Lidé bližší informace o nich najdou na našem webu. Všem patří náš velký dík.

Kromě koncertů vážné hudby se v kostele konala i vystoupení kapel a umělců jiných žánrů. Jak tento nápad vznikl?
Abychom do kostela přilákali co největší počet návštěvníků, bylo již od počátku třeba uvažovat o širší hudební nabídce. Po prvních koncertech především sborové a komorní hudby jsem se obrátil na svého kamaráda a spolužáka, vynikajícího jazzového saxofonistu Milana Krajíce, který u nás každoročně pořádá jazzové a swingové koncerty.

Ty hraje buď s vlastní kapelou, nebo studentským big bandem ze Základní a Základní umělecké školy ze Šmeralovy ulice. Později se přidaly i kapely z oblasti folku a country. Nejvzácnější je asi hudba rocková, protože tam je důležité přizpůsobit repertoár i nástroje akustice a prostředí kostela.

Setkal jste se s nějakým kuriózním plánem na pořádání akce, který se nemohl realizovat?
K mému štěstí mohu říct, že jsem nikdy nedostal takovou nabídku, kterou bych musel odmítnout z jiných důvodů než z finančních. A tak se u nás konaly i ty kurióznější akce. Tou nejkurióznější byla pravděpodobně filmová projekce společnosti Cinema Royal, během níž se interiér kostela proměnil v kosmickou loď, po níž se pohybovali kosmonauti ve skafandrech. Jejím vyvrcholením byla projekce filmu 2001: Vesmírná odysea.

Kostel navštívil před lety i známý režisér Jiří Strach. Zvažoval tehdy natáčet v kostele nějaký snímek? Zahrál si kostel v nějakém filmu či seriálu?
Režisér a herec Jiří Strach u nás nic nenatáčel, ale v sedleckém kostele zazněla premiéra hudby skladatele Miloše Boka ke Strachově pohádce Tři životy, kterou režisér navštívil. Zatím se žádný film ani seriál u nás nenatáčel, ale jednou se v našem kostele filmoval taneční videoklip na hudbu skupiny Polyphia.

S čím by vám lidé mohli ohledně oprav kostela pomoci?
Stále zůstává mnoho nedokončené práce. Největší pomocí jsou pro nás finanční příspěvky, ať už jde o dary na účet spolku, nebo formou dobrovolného vstupného při našich koncertech a jiných akcích.

Jaký je to pocit, když vidíte, že se váš plán na záchranu kostela naplňuje?
Samozřejmě mám uspokojení z toho, co vše se již podařilo a že kostel je definitivně zachráněn. Na druhou stranu je trochu frustrující, že i po téměř dvaceti letech zbývá stále mnoho věcí, které je třeba vykonat.

Kde se lidé dozvědí o vašem kostele a akcích více informací?
Rád bych chtěl všechny pozvat do kostela svaté Anny na adventní a vánoční akce. To, že lidé kostel navštěvují a chválí provedené práce, je pro nás největší odměnou. Více informací o plánovaných akcích a o kostele obecně je k nalezení na stránkách www.kostelsedlec.cz

25. září 2023

Autor: