Potřebnou vodu v krajině pomůže zadržet opravený rybník i nové tůně

  15:02
Ovčí rybník nad karlovarskými Tuhnicemi, ale i celá řada zaniklých nebo poškozených vodních nádrží a tůněk se dočká obnovy. Mají zadržovat vodu v krajině, a přispět tak k ekologické stabilitě i druhové rozmanitosti rostlin a živočichů. První tůňky už živočichové osídlili.

Třebeň na Chebsku. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Čtyři nové tůně už jsou v okolí Třebeně na Chebsku. Další vznikají v lesích okolo Karlových Varů. Město kvůli jejich vybudování požádalo o zpracování vodohospodářské studie odborníky z Českého vysokého učení technického v Praze.

Podle tohoto dokumentu je nejdůležitější obnova Ovčího rybníka a tůně nad ním.

„V současné době je Ovčí rybník sice funkční, napuštěný, nicméně jeho objekty jsou ve špatném stavebně technickém stavu. Chybí bezpečnostní přeliv, výpustné zařízení je na hranici životnosti a není jasný stav výpustného potrubí. Hráz je místy sesednutá, nerovná s řadou vzrostlých stromů na koruně a silným prokořeněním. Jakýkoliv drobný vývrat proto hrozí kolizním stavem zemní hráze,“ varuje Adam Vokurka, vedoucí týmu ČVUT Praha.

Ovčí rybník bude po úpravách sloužit jako biotopová nádrž pro karase obecného a jiné chráněné druhy ryb a obojživelníků. Pod ním pak vzniknou ještě dva mokřady a nad ním další mělká nádrž.

„Obě lokality fungující jako mokřady by měly být využity pro posílení retence vody v krajině a zároveň pro vytvoření vhodných biotopů pro další na vodě závislé organismy,“ shrnuje Vokurka.

„Vodní prvky podpoří zadržení vody v krajině a zpomalení odtoku vody z lesů, ve městě zajistí vytvoření dostatečné vodní zásoby pro závlahu a poslouží jako zdroj požární vody,“ vysvětluje náměstek primátorky Petr Bursík, proč se město na ČVUT obrátilo.

„Výsledky provedeného výzkumu používáme jako podklad při budování tůní, kterých jsme za poslední dva roky vytvořili dvacet devět a letos plánujeme dalších patnáct,“ doplňuje ředitel Lázeňských lesů Karlovy Vary Stanislav Dvořák.

Některé z tůní už dostaly i své jméno, například: Čertovo kopyto či Echo U knihy. Pozvolna zarůstají mokřadní vegetací a objevují se u nich první vodní ptáci.

V tůňkách se zabydleli čolci a žáby

Podobná situace je i v Třebeni na Chebsku. Soustava čtyř tůní k zadržování vody v krajině je rovněž vítaným domovem pro vodní organismy a živočichy, například pro čolky či žáby.

„Jsou to čtyři malé nádrže bez přítoků. Kolik v nich bude vody a jak se budou plnit, to bude záviset hlavně na počasí,“ uvádí tamní starosta Karel Mikoláš. Tůně stály přibližně 1,7 milionu korun a náklady pokryly v plné výši dotace.

Pokud jde o samotný Karlovarský kraj, tak ten nechal zpracovat studii s návrhy výstavby malých vodních nádrží v regionu, jež mohou přispět k prevenci výskytu povodní či sucha. Ta zahrnuje více než dva tisíce lokalit s výměrou do dvou hektarů a s hrází do výšky dva a půl metru. Stavba takových vodních nádrží je totiž podmíněna pouze ohlášením vodoprávnímu úřadu.

Autor: