Pomoci by prý mohly větší úlevy u maturit. Ty však ministerstvo školství nechystá.

„Máme toho všichni plné zuby. Nejprve skoro dva roky distanční výuka, pak dohánění ve škole a do toho příprava k maturitě a na přijímačky. A ani ten poslední rok nebyl bez prostojů. Zažili jsme karantény i izolace,“ stěžuje si například Daniela, která studuje gymnázium. 

Vadí jí, že se nezvládá připravit na maturitu a zároveň na přijímačky tak, jak by chtěla. Poukazuje na to, že školy sice plošně nezavíraly, snad každý žák ale skončil alespoň na čas v karanténě. Někdo i opakovaně. Izolace se nevyhnula ani pedagogům. 

„Maturitu snad dám, ale přijímačky půjdu víceméně jen zkusit. Když nedopadnou, dám si rok pauzu. Pokud to bude možné, ráda bych vycestovala někam do zahraničí kvůli jazyku. A budu se věnovat přípravě na vysokou,“ uvažuje.

To, že po dvou letech proběhnou maturity opět standardně, považuje za nešťastné rovněž maturant Jiří. Poukazuje na to, že jedinou úpravou letošních maturitních zkoušek je navýšení času na vyplnění didaktických testů. U jazyků o deset minut, v případě matematiky o čtvrt hodiny. 

Na internetu už kvůli tomu vznikla petice, kterou podepsalo téměř 15 tisíc lidí. Vedle prodloužení času požadují zrušení písemné slohové práce z českého a cizího jazyka. 

Školní výuka a režim dětem chybí, míní učitel

Podle autorky petice Štěpánky Hřebíčkové se studenti cítí nepřipraveni a maturita v tomto rozsahu je stresuje. Odpuštění slohů by mohlo získat více času na přípravu na didaktické testy a ústní části maturit. „Přišli jsme o podstatnou část středoškolské výuky,“ argumentuje autorka petice.

„Myslím si, že učivo je možné dohnat. Maturanti nicméně mají pocit, že by si také zasloužili nějaké zohlednění, protože téměř dva roky ta výuka nebyla tak intenzivní, jak mohla být. A je pravda, že i tento rok je to obtížné, protože ta opatření přece jen výuku ruší. Projednali jsme situaci na pedagogické radě a vydali jsme doporučení, aby se učitelé soustředili na studenty, kteří z jejich předmětu maturují,“ říká ředitel Gymnázia Cheb Jaroslav Kočvara.

Fakt, že úroveň znalostí klesá, nezpochybňuje ani Pavel Janus, ředitel Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově. „Děti jsou zvyklé se učit především ve škole, v nějakém režimu. Takže když ve škole nejsou, tak to učení jde prostě hůř, nebo dokonce nejde. Doma nemají pomůcky, nemají materiál a někdy ani vůli. A jsou samozřejmě hendikepované už samotnou atmosférou kolem toho všeho,“ zmiňuje ředitel Janus.

Ten se ale spíše než o osud maturit obává toho, jak se distanční výuka podepsala na znalostech současných deváťáků a s čím přijdou k přijímačkám na střední školy.