To znamená, že i lidé v Japonsku budou moci skrze most nahlédnout do Evropy, uvidí cvrkot před známou mariánskolázeňskou kolonádou. Most bude obě města spojovat dva týdny.
„Jde o velkou obrazovku s kamerou, která je umístěná na obou stranách. Lidé si budou moct napříč kontinenty vyměnit pozdravy, zamávat, napsat krátké vzkazy či sdělení,“ představil projekt starosta Mariánských Lázní Martin Hurajčík s tím, že náklady na čtrnáctidenní provoz obrazovky vyjdou město zhruba na 20 tisíc korun.
Každý den od 8 do 14 hodin
Videomost je v provozu každý den od 8 do 14 hodin našeho času. V Ósace je ve stejné době kvůli časovému posunu 15 až 21 hodin. Poté se výstava v Japonsku na noc uzavírá, přímý přenos tak ztrácí smysl a pro daný den končí.
„Velmi mě těší, že právě Mariánské Lázně se staly součástí tohoto výjimečného propojení dvou velmi vzdálených zemí. Lidé se mohou navzájem pozdravit, poslat si vzkaz nebo jen sdílet úsměv napříč tisíci kilometry. Pokud máme přátele či blízké přímo v Ósace, je to krásná příležitost vytvořit si společnou vzpomínku – i když online,“ pokračuje starosta.
V jiných městech podobné videomosty přinesly třeba zásnuby v přímém přenosu. „Kdo ví, možná se něčeho podobného dočkáme i u nás,“ naznačil starosta Hurajčík, který zvažuje možnost, že by podobný živý videopřenos měly Mariánské Lázně po vzoru jiných velkých nebo slavných měst i v budoucnu. „Mohla by to být města nejen v Evropě, ale po celém světě. Ale to je zatím jen takový nápad,“ dodal.
Úsměvy, tance, hádanky
Srovnatelné projekty, jako byl například The Portal propojující v roce 2024 New York s Dublinem, v minulosti přilákaly tisíce zvědavců. Lidé si přes obrazovky vyměňovali úsměvy, mávali si navzájem, předváděli krátké tance nebo se bavili vtipnými hádankami. A to vše přes oceán.
Mnozí přinášeli kartonové cedule s nápisy, trénovali jednoduché pohyby ve skupinách nebo před kameru přiváděli své domácí mazlíčky, kteří se tak stali součástí virtuálního kontaktu.
„Tyto nenucené interakce ukazují, že i technologie může vytvářet srdečné a lidské mosty napříč světem a přetvářet veřejný prostor na místo mezinárodního dialogu, radosti a sdílení,“ doplnila Iveta Johanová z mariánskolázeňské radnice.

