Podle krajského zastupitele Jana Bureše by se první lety mohly uskutečnit už v letošním roce. „Budou to prozatím charterové lety,“ upřesnil Bureš. Dopravce zavede spoj, jehož kapacitu prodá izraelským cestovním kancelářím. „Pro region je to zajímavé. Bude to totiž znamenat dlouhodobější pobyty izraelských turistů,“ naznačil zastupitel.

Část kapacity spojů zřejmě bude možné využívat i pro ty, kteří nebudou klienty cestovních kanceláří. Rozhodnutí o zavedení letů by přitom podle Bureše mělo padnout v nejbližších týdnech. Dopravce je schopný zajistit lety i za současné délky a šířky ranveje letiště. Na jejím rozšíření a prodloužení se po projektové stránce intenzivně pracuje. Ne však bez problémů.

Za větší ranvej 500 nebo 900 milionů?

„Při rozšiřování plochy bude totiž nutné vytěžit asi 50 tisíc kubíků zeminy. Její uložení by znamenalo náklady až 150 milionů korun,“ řekl náměstek hejtmana Dalibor Blažek. Při prodlužování dráhy bude ovšem nutné podobné množství zeminy znovu navézt.

„Projektant proto přišel s návrhem, že by obě akce spojil. Kraj ale může cenu původní zakázky na dokumentaci zvednout maximálně o 1,1 milionu korun,“ popsal Blažek. Projektant však na tuto možnost kývl. Jeho návrh proto nyní kraj řeší. Stejně jako investici do rozšíření dráhy. Kraj kalkuloval s částkou kolem půl miliardy, finální suma by ale podle projektanta byla asi 900 milionů. „V projektu jsme však našli chyby,“ doplnil Blažek.

Hospodaření mají vylepšit charterové lety

Po hospodářské stránce počítá vedení mezinárodního letiště s nárůstem výnosů o 30 procent oproti loňskému roku. Zároveň ovšem v souvislosti s cenami energií i zvýšením platů zaměstnanců letiště stoupnou náklady o 19 procent. „Provoz letiště tak bude nutné dofinancovat 28 miliony korun,“ řekl Jan Bureš.

Hospodaření letiště v letošním roce vylepší už potvrzené charterové lety dvou českých cestovních kanceláří do Turecka, Bulharska a na Krétu, případně i do Tel Avivu. Pokračuje i spolupráce s firmou, která využívá kapacity letiště pro servis letadel. Ta přináší výnosy v řádu statisíců korun.

Kraj ve spolupráci s vedením letiště jedná i o možných úsporách. Ve hře je fotovoltaika. Podle Jana Bureše je prioritním cílem osadit fotovoltaickými panely budovy. Nabízí se ale také možnost využít i některé pozemky v areálu letiště. „Budeme řešit financování tohoto projektu. Zda půjde za krajem, nebo za letištěm,“ dodal Bureš.