Chebští lesníci loni vysadili 75 tisíc sazenic, nadšeně pomáhaly i děti

  14:16
Po letech kůrovcové kalamity začalo město Cheb ve svých lesích nyní hospodařit s důrazem na přirozenou obnovu porostů a také s mnohem větším ohledem na přírodu. Cílem lesníků je kromě jiného bojovat proti klimatickým změnám.

Ilustrační foto | foto: Václav Šlauf, MAFRA

„Postupně přecházíme k podrostnímu způsobu hospodaření, odkláníme se od holosečí. Podařilo se nám překlopit podíl úmyslných těžeb ve prospěch výchovných zásahů,“ uvedl jednatel společnosti Městské lesy Cheb Josef Kubát. Doplnil, že společnost vloni vytěžila 14 tisíc kubíků dřeva a vysadila 75 tisíc sazenic.

„Z toho bylo 15 tisíc listnáčů, nejčastěji buk, dub nebo lípa. Zbylých 60 tisíc sazenic byly jehličnany, tedy borovice, jedle nebo douglasky,“ řekl Kubát. Podle jeho slov se v uplynulém roce rovněž zvýšil zájem veřejnosti o palivové dříví. Společnosti se daří jej průběžně uspokojovat. Zájem přitom trvá a dá se očekávat, že vzhledem k cenám energií to tak bude nadále.

Lepší ceny dřeva v loňském roce umožnily společnosti vytvořit rezervní fond pěstební činnosti, který může využít v době, kdy jsou ceny dříví na trhu nižší a prodej se tolik nevyplácí. Díky tomu by se hospodaření firmy mělo dostat za loňský rok do mírného zisku, a to i po zaplacení pachtu městu Cheb.

Větší pozornost lesní pedagogice

Kromě hospodářské činnosti se společnost věnovala i úpravě cest a svážnic. „Chceme zhodnotit majetek vlastníka, protože v předchozích letech, kdy jsme bojovali s řadou kalamit a s virtuálními cenami dříví, nám ekonomika nedovolovala, abychom se těmto činnostem více věnovali,“ vysvětlil Kubát s tím, že společnost se zaměřila rovněž na lesní pedagogiku.

Lidé platí za výsadbu stromů, která je povinná ze zákona. Na reklamu jde milion

Pro školy a veřejnost pořádala například Den otevřených lesů, ve spolupráci s 5. základní školou se konala akce Sázíme les, sázíme budoucnost. „Na ploše po požáru, který poblíž cyklostezky Cheb – Waldsassen řádil v roce 2018, se podařilo vysadit s pomocí žáků školy několik tisíc listnáčů. Z výchovného pohledu měla ta akce velký úspěch,“ předestřel jednatel.

Lesníci také zaznamenali zvýšený zájem veřejnosti o volnočasové využívání lesa, zejména v souvislosti s opatřením proti šíření epidemie koronaviru. Do lesa ve velkém mířili cyklisté, pejskaři, turisté i houbaři.

Likvidace skládek stojí desetitisíce

„S tím se dokážeme vypořádat, problémy nemáme ani s pořádáním masových akcí, jako jsou například výšlapy na Zelenou horu a podobně. Co nám ale dělá starosti, je fenomén užívání zábavní pyrotechniky v našich lesích. Zejména německá mládež přijíždí do příhraničí, na tržnicích nakoupí pyrotechniku a na kraji našich lesů ji hromadně odpaluje,“ konstatoval Kubát.

Němci obtěžují petardami obyvatele Chebu, podle místních problém graduje

Podotkl, že s tím souvisí jednak hluk, který plaší zvěř, zvýšené náklady na úklid nepořádku a černých skládek, ale především vysoké riziko požáru. Za úklid jen v posledních dvou měsících roku zaplatily městské lesy kolem 20 tisíc korun.

„V srpnu u Slapan pyrotechnika zapálila pole jen pár dnů před sklizní. Shořelo i dříví, které jsme měli u lesa složené a připravené k odvozu. Je jen otázkou času, kdy dojde k větším škodám,“ připomněl nedávnou událost Josef Kubát. V souvislosti s tím, že problémy s pyrotechnikou neustávají, sepsali obyvatelé Slapan petici. Radnice slíbila, že se bude problémem zabývat.