Kdysi proslulé lázně v Kyselce znovu ožívají jako bájný Fénix

  9:54
Když v roce 2013 vznikla obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka, málokdo věřil, že se soubor devíti historicky cenných staveb ještě kdy podaří zachránit. Už jenom fakt, že od hlavní silnice zmizely hned na začátku nevzhledné ploty, však už tehdy dal naději. A ta, jak známo, umírá poslední. Šest uplynulých let dává tomuto rčení za pravdu.

Záchrana a postupná obnova památkově chráněných objektů bývalých lázní v Kyselce pokračuje. Lázeňské domy na nábřeží pohledem od kaple sv. Anny. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Společnost Lázně Kyselka přitom přebírala areál v tristním stavu. Ten dokumentuje i cena, která byla tehdy podle znaleckého posudku 2,6 milionu korun. Za devět objektů, parky a veškeré pozemky! S finanční injekcí od Karlovarských minerálních vod se mohli členové společnosti pustit do práce.

První objekt, do něhož se pustili, byla někdejší jídelna a restaurace. Byla nejzachovalejší a zpočátku v ní byly šatny. „Při vyklízení sutin jsme objevili střepy z vitráže Ottova pavilonu. Nechali jsme jej zrestaurovat v dílně rodiny Černohorských. Vitráž se pak stala prvním velvyslancem celého projektu. Půjčovali jsme ji na různé výstavy, čímž jsme o sobě dali vědět,“ vzpomíná Miroslav Perout, ředitel obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka.

Obnova komplexu staveb není vůbec jednoduchá. Zaměstnanci společnosti nemohou upřít pozornost na jeden objekt, musí průběžně pracovat na všech. „Kdybychom si totiž vyhlédli jeden, ty ostatní spadnou,“ vysvětluje Perout. Aktuálně tak dělníci pracují na Mattoniho vile, Ottově pavilonu, vile Vilemína, části Jindřichova dvora, objektu expedice a nakládky a lázeňské restauraci.

Kouzla z mála

Největším donátorem projektu obrody lázní je ministerstvo kultury. Každoročně k jeho úředníkům putují z Kyselky žádosti o podporu. „Přispívá nám ale i kraj částkou 350 tisíc korun ročně,“ upřesňuje ředitel.

Nějaké peníze si dokáže společnost vydělat i sama. „Kyselce například pomáháme s radošovským kostelem, pořádáme workshopy a peníze získáváme i z komentovaných prohlídek,“ vypočítává Miroslav Perout. Každoročně tak společnost hospodaří s částkou mezi pěti a šesti miliony korun. Ale jenom oprava lázeňské restaurace a jídelny přijde na dobrých 22, podle staršího odhadu dokonce na 31 milionů.

Další peníze pravidelně polyká údržba parků. „Nezdá se to, ale jejich obnova je co do ceny srovnatelná s opravami domů,“ říká ředitel.

Není tedy divu, že odpovědět na otázku, kdy se celý komplex budov zaskví v původní kráse, není jednoduchá. Miroslav Perout s trochou nadsázky říká, že budoucí uživatelé budov dnes ještě sedí ve školních lavicích. Glajchu nad hotovým objektem zatím v Kyselce nevztyčili ani jednou. Nejblíže k dokončení má podle Perouta objekt někdejší nakládky a expedice. „V něm bychom viděli novou hasičskou zbrojnici pro Kyselku,“ naznačuje možné využití této budovy ředitel.

Fotogalerie

I když ještě hotovo není, představu o tom, co by v jednotlivých domech mělo či mohlo být, už v hlavě má.

„Z Mattoniho vily by měla být výkladní skříň celého projektu, veřejně přístupný reprezentační prostor s multifunkčním využitím. Bývalá restaurace by opět měla sloužit tomuto účelu, v Ottově pavilonu bychom chtěli vybudovat výstavní prostor, Jindřichův a Švýcarský dvůr by se měl změnit v ubytovací kapacitu s možností vybudovat zde třeba i wellness či rehabilitační provoz. Ve vile Vilemína pak počítáme s kulturním sálem pro potřeby Kyselky a nad ním s byty pro sociální bydlení pro seniory,“ představuje plány společnosti její ředitel.

Vila Vilemína dostala novou střechu: