Do dvou let by pak ve dvou místnostech této části objektu mohla vzniknout expozice věnovaná nejen obnově kyselských lázní, ale také netradičním řemeslům, jako například umělecké klempířině či pokládce břidlicových střech.
„Specialisty v tomto oboru je nutné zarezervovat si dostatečně dopředu,“ uvedl Miroslav Perout, ředitel obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka.
Partu libereckého mistra pokrývače Miroslava Chlupa si proto pojistil už na jaře loňského roku. „U nás sice je několik podobných specialistů, ale ti jsou vytíženi na jiných akcích,“ vysvětlil Perout důvod, proč v Kyselce pracují lidé z Liberce.
Otázka využití celého komplexu budov někdejších lázní je zatím otevřená. „Vše konzultujeme s odbornými garanty, tedy ministerstvem kultury a Národním památkovým ústavem,“ dodal Perout.
Práce na záchraně lázní Kyselka pokračují. Turisty například vítá vyčištěný zámecký park u Mattoniho vily, nová návštěvnická lákadla pak připravilo Muzeum Mattoni (podrobněji v článku V Kyselce prokoukl park i vodopád, práce na záchraně pokračují).