V Chebu jsou k vidění například obrazy Kouzelník s kartami, jedno z nejzásadnějších děl českého umění 20. století, Břichomluvec, Paganini či Milosrdný Samaritán.
Projekt zároveň pokrývá všechny etapy jeho tvorby od počátků, spojených s jeho první výstavou ve výloze knihkupectví v roce 1928, přes pařížský pobyt mezi roky 1930 až 1935, během něhož se už v pozdním věku zrodil jako originální umělec s vlastními tématy a výrazem.
Mapuje i jeho vrcholné období trvající až do konce 40. let, až po smutný závěr jeho života v 50. letech, kdy byl František Tichý vyhozen z profesorského místa na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, jeho výstavy se nesměly pořádat a on sám mohl jen příležitostně ilustrovat či upravovat knihy.
Atmosféra doby i její absurdity. Fotograf nabízí pohled na poslední půlstoletí |
Tichý měl vyhraněný, značně autokritický názor na vlastní tvorbu. Výstava postihuje oblasti, které považoval za nosné a upřednostňoval je před všemi ostatními, jimiž se během svého života zabýval: malbu, kresbu a grafiku ve výběru, který se soustředí na vystoupení cirkusových a varietních artistů, tedy hrazdaře, břichomluvce, hadí muže, polykače mečů a kouzelníky, zástupce commedie dell’arte či toreadory.
Připomíná i další autorovy blízké oblasti jako mrtvé lodě, bílé černochy, milosrdné Samaritány či smyslné akty. Velký důraz klade na soubor prací věnovaný houslovému virtuosovi Paganinimu, jímž se Tichý zabýval do konce života.
Motivickou různorodost a technickou virtuozitu Tichého prací propojuje společné vnitřní ladění, jímž se stala tesknota, vyjádřená setrváváním na hraně života a smrti, vědomí pomíjivosti i krajní zkušenost závrati a silného psychického vzrušení.
Tyto stavy dokázal vetknout do svých senzitivních prací tak, že stále zasahují i současné diváky. Ti mohou obdivovat autorovu hravost a vynalézavost, z níž prozařuje melancholie jako jejich souhrnný jmenovatel.
Výstavu uspořádala chebská Galerie výtvarného umění ve spolupráci s Retro Gallery, která k ní vydává stejnojmennou monografii. Potrvá do 21. září.
