„Představujeme dokumenty z archivní knihovny. Jsou zde knihy s měkkou deskovou vazbou, nejstarší z roku 1427, ale i inkunábule, čili prvotisky. To jsou jedny z nejstarších tištěných knih. Ty naše pocházejí z druhé poloviny 15. století. Nechybí ani tisky v kožených, dřevěných či textilních vazbách, knihy různě zdobené, s bohatým výrazným kováním,“ ukazuje exponáty archivářka Ladislava Součková.
Předměty jsou řazené chronologicky, ke každému období se tvůrci výstavy snažili přiřadit konkrétního vazače či knihtiskaře z Chebu. U některých se dokonce podařilo dohledat, kde přesně působili, což je vidět na mapce se současnou adresou. Nejstarším chebským knihvazačem, kterého se podařilo v archivu najít, byl Balthasar Brusch.
Loketská knihovna pootevřela dveře depozitáře, ukáže díla mistrů knihařů![]() |
„Častým zákazníkem cechu bylo město Cheb, které si nechávalo pravidelně vázat zápisy z jednání, soupisy majetku, knihy daní a podobně. Máme zde i zajímavost, testament Amalie Lierové z roku 1738, vdovy po chebském knihvazači Franzi Johannu Lierovi. Ta ve své poslední vůli odkazuje synovi z prvního manželství Franzi E. Beckovi, též knihvazači v Chebu, dům na náměstí a dvě peřiny. Svému vnukovi pak zanechává rákosku po zesnulém manželovi, stříbrný knoflík a stříbrnou lžičku. Má i další potomky a je zajímavé číst, co odkázala jim,“ láká k návštěvě kurátorka výstavy Eva Hošková.
Doplňuje, že majitelem takové dílny se nemohl stát každý. Musel mít patřičné vzdělání, nejčastěji vysokou školu, a povolení císařského majestátu.
Výstavní síň v hlavní budově Státního okresního archivu Cheb na Františkánském náměstí je mimořádně otevřena v úterý, ve středu a ve čtvrtek vždy od 10 do 17 hodin. Vstupné je zdarma.