Egerlandský knoflík byl šperkem i vyznamenáním, fenomén přibližuje výstava

  12:34,  aktualizováno  12:34
Původně ho měl na svém oděvu každý sedlák z oblasti historického Chebska, německy nazývaného Egerland. Docela obyčejný osmihranný knoflík sloužil k připnutí kožených šlí ke kalhotám. V egerlandském nářečí se mu říkalo Huasnoantoutara. Později se malý mosazný předmět ozdobený pásy, kuličkami a spirálami rozšířil za hranice regionu.

Výstava mapuje cestu obyčejného knoflíku, který se stal vyznamenáním i odznakem národní hrdosti. | foto: Martin Stolař, MAFRA

„Německy smýšlející studenti ve Vídni z něj udělali odznak regionální identity. Se začátkem 20. století se rozšířil úplně všude. Byl ozdobou, odznakem, vyznamenáním, šperkem, a to dámským i pánským,“ přibližuje Štěpán Karel Odstrčil z Muzea Cheb.

Připomíná, že nakonec se typický osmihran stal odznakem národní hrdosti a také připomínkou ztraceného domova vysídlených obyvatel Chebska, sudetských Němců. V Chebu například dodnes zdobí fasádu jednoho z tamních historických domů.

Chebské muzeum ukazuje samé skvosty, třeba vzácný lidový nábytek

Osud docela obyčejného předmětu z oblasti Egerlandu mapuje česko-německá výstava „Příběh chebského knoflíku / Die Geschichte vom Huasnoantoutara“, která začíná v Muzeu Cheb. Přibližuje fenomén chebského knoflíku na pozadí kulturních a politických dějin uplynulých dvou století.

„Od konce 19. století se společně s dalšími relikty lidové kultury stal jedním ze symbolů regionu a po druhé světové válce především důležitou ikonou sloužící vysídleným obyvatelům k demonstrování vlastní etnické identity. Snad právě proto někteří německy píšící autoři dodnes marně hledají prapůvod symbolického významu chebského knoflíku v dobách Keltů a starých Germánů. V českém prostředí tento fenomén naopak zůstává spíše neznámým,“ píše muzeum na svém facebooku.

Výstava se jmenuje Příběh chebského knoflíku.

Výstava vychází z několikaletého výzkumu, který kromě historické literatury zohledňuje také archivní materiál a sbírkové fondy řady českých, německých a rakouských muzeí. Záměrem kurátorů bylo zprostředkovat historicky kritický pohled na významnou součást kulturního dědictví Chebska.

Výstava, jejíž název je inspirován povídkou z pera regionálního spisovatele Hanse Nikolause Krauße, návštěvníky seznámí se sedmi kapitolami ze „života“ chebského knoflíku, z nichž každá odhaluje jiný aspekt jeho historického významu. Nejmladším návštěvníkům příběh chebského knoflíku přiblíží obrázková knížka, kterou si děti mohou sestavit při prohlídce výstavy.

Muzeum rovněž nabízí komentované prohlídky a chystá edukační program pro školní třídy. Spustí jej v lednu příštího roku. Výstava věnovaná egerlandskému knoflíku potrvá do 19. dubna 2026.