Návrat po 70 letech. Sbírky zámku Kynžvart obohatí busta patrona poutníků

  11:58,  aktualizováno  11:58
Sádrová kopie busty boha Herma se vrací do sbírek zámku v Kynžvartu na Chebsku. V roce 1955 se přestěhovala na zámek v Dačicích, později skončila v depozitáři. Než se opět stane ozdobou zámecké expozice, musí projít důkladnou očistou. Návštěvníci se jí budou moct pokochat nejpozději na jaře příštího roku.

Busta boha Herma se po sedmi desetiletích vrací do sbírek kynžvartského zámku. | foto: Zámek Kynžvart

Kopii busty ze sousoší Herma nesoucího malého Dionýsa od Praxitela, vyrobili v 19. století v Německu. Podle kastelána kynžvartského zámku Ondřeje Cinka byla součástí původní Metternichovy sbírky.

„Po válce se ze sbírkových předmětů z různých památek vytvářely slohové expozice. Nebylo přitom důležité, odkud daná památka pochází,“ uvedl Cink. Takový osud potkal i bustu Herma.

Ta v roce 1955 putovala na klasicistní zámek do Dačic. „Později skončila v depozitáři,“ upřesnil Cink. Hledání podobných památek kastelán přirovnal k detektivní práci, kdy se hledají staré protokoly. „Když se památka najde, a jinde pro ni není využití, vrací se do původního objektu,“ vysvětlil Cink s tím, že tento trend razí Národní památkový ústav od 90. let minulého století.

Hermova busta se tak do Kynžvartu vrací po rovných 70. letech. „Na zámku máme zajímavou kolekci sádrových i mramorových soch a bust. Hermes ji sceluje,“ řekl kastelán.

Želvová polévka i mořský jazyk. V Kynžvartu mají 190 let starý jídelní lístek

Sedm dekád se ovšem na stavu busty podepsalo. Než ji na zámku znovu vystaví, musí projít odborným ošetřením.

„Byl bych rád, kdybychom to stihli ještě v letošním roce do září či října. Nejsem si ale jistý, jestli se to podaří. Nejpozději v březnu až dubnu příštího roku ale Herma vystavíme,“ doplnil Ondřej Cink.

Restaurovaný obraz císaře Františka I. se vrací na kynžvartský zámek

Jak správa kynžvartského zámku informuje na svých webových stránkách, sousoší Herma s malým Dionýsem patří k významným dílům řeckého sochařství 4. století před naším letopočtem. Hermés, posel bohů a ochránce poutníků, je v řecké mytologii známý svou vynalézavostí, rychlostí i smyslem pro humor.

„Na původním sousoší, které bylo připisováno Praxitelovi, drží malého Dionýsa, boha vína a radosti, a podává mu hrozen. Tato scéna spojuje Hermovu roli průvodce a ochránce s dionýským motivem života, smyslnosti a radosti,“ stojí v prohlášení zámku k návratu busty.