„Věž smrti už nebude chátrat. Stane se trvalou připomínkou obětí komunistického režimu a jasným poselstvím, že svoboda a lidská práva nikdy nesmějí být považovány za samozřejmost,“ uvedl ministr Martin Baxa.
Zanedbaný areál teď musí projít rozsáhlou obnovou. V budoucnu by se tu měla pro veřejnost otevřít nová stálá expozice. Její obsah připraví Národní muzeum. Cílem je vytvořit autentické místo paměti, které bude vzdělávat i varovat před zneužíváním moci a nesvobodou.
„Věž není jen připomínkou utrpení. Je to také industriální památka, zapsaná na seznam UNESCO. Ukazuje, jak se zde těžila a zpracovávala uranová ruda,“ řekla ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
Ústav nyní připravuje investiční záměr na projektovou přípravu komplexní obnovy památky. Prvními kroky bude odstranění statických poruch objektu, oprava poškozené krytiny střechy a prověření možnosti napojení areálu na inženýrské sítě.
„Aktuálně už provádíme vyklízecí práce, snažíme se odstraňovat náletovou zeleň a všechno smetí, které se v areálu nashromáždilo. Nicméně ten objekt není úplně v dobrém stavu, což je na něm i vidět. V první řadě budeme muset zajistit střechu. Uvolnili jsme na to z rozpočtu finanční prostředky,“ konstatovala ředitelka Goryczková.
Rudou věž smrti v Ostrově převezme stát i s dluhem 25 milionů a zahájí rekonstrukci |
Po zajištění bezpečného pohybu v areálu plánuje Národní památkový ústav Rudou věž smrti zpřístupnit veřejnosti. „Přes zimu připravíme investiční záměr a na jaře bychom chtěli otevřít. Zatím však jen částečně a v omezeném režimu,“ předestřela Goryczková.
V budoucnu by zde mělo vzniknout důstojné návštěvní a edukační centrum včetně potřebného zázemí. Památka bude zapojena do Jáchymovského pekla, a bude tak připomínat i další významná výročí událostí spojených s působením totalitních režimů.
„Jsem moc ráda, že věž smrti převzal stát, že se to nakonec povedlo. Pro Konfederaci politických vězňů, která památku dosud vlastnila, nebylo jiné cesty. Také pro samotnou věž to bylo nejlepší řešení. My jsme si nikdy nemysleli, že budeme muset věž smrti prodávat, ale dostali jsme se do rukou podvodníků a skončili v exekuci. Trvalo hodně dlouho, než se celá ta záležitost vyřešila, celkem šest roků. Konec je to dobrý, bohužel, většina našich členů se ho nedožila,“ shrnula předsedkyně konfederace Milena Blatná.
Nová výstava v Rudé věži smrti v Ostrově ukáže hrůzy uranových lágrů |
Sedmipatrová věž, zvaná Rudá věž smrti, sloužila v 50. letech minulého století jako místo konečné úpravy uranové rudy, která se těžila v okolí Jáchymova. Své jméno získala kvůli vysokému počtu životů, které si vzala. Granulace rudy se tu prováděla mechanicky postupným drcením v deskových drtičích a na vibračních sítech.
Jednalo se o nepřetržitý třísměnný provoz a denně se tu zpracovalo pět až šest tun smolince. Provoz byl přísně střežen a veškerý vytěžený uran byl odvážen na východ, do Sovětského svazu. V černém radioaktivním prachu tu pracovaly tisíce vězňů z okolních pracovních táborů, zejména z nechvalně proslulého tábora „L“ (Vykmanov II).
Vandal poničil výstavu v Rudé věži smrti. Rozbil vitrínu a povalil panely |
Šlo o takzvané tábory nucených prací, kam byli posíláni političtí vězni, a to včetně těch, kteří se provinili jen „nevhodným názorem“, vírou nebo občanským postojem. Podmínky v táborech byly kruté: dlouhé směny v radioaktivním prostředí, hlad, zima, šikana dozorců a záměrné ponižování.
Následky si vězni nesli celý život – mnozí zde zemřeli nebo podlehli nemocem krátce po propuštění. Zdejšími pracovními tábory prošlo na 70 tisíc vězňů, takzvaných muklů, tedy mužů určených k likvidaci.
Národní kulturní památka Rudá věž smrti byla v roce 2019 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO v rámci Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří. Její význam přesahuje hranice České republiky. Připomíná nejen průmyslovou a hornickou tradici, ale především temnou kapitolu českých dějin.