Čím je jedinečná kolekce dřevěných konstrukcí, jež se jakoby zázrakem zachovala stovky let v nezměněném stavu, prozrazuje členka správní rady Nadačního fondu Historický Cheb Marcela Brabačová, která se na chebské radnici věnuje cestovnímu ruchu.
Čím jsou domy na chebském náměstí zvláštní?
Každý si v první řadě všimne vysokých střech. Lidé se často ptají, proč se tu stavěly tak vysoké střechy. A se střechami samozřejmě souvisejí i krovy. Je spíše překvapivé, že se tyto konstrukce nezačaly zkoumat už dřív.
Jak to tedy všechno začalo?
Relativně nedávno. V letech 2015 -2016 si město Cheb nechalo zpracovat ve spolupráci s památkáři v Lokti pasportizaci krovů na měšťanských domech. Stavební historik Michal Panáček tehdy krovy prozkoumal, vytvořil katalog a přišel nás se závěry svého výzkumu seznámit do chebského infocentra. Použil ve své zprávě tolik superlativů jako unikátní, neobvyklý, v Evropě nevídaný, že jsme pochopili, že tu skutečně máme něco, co se jen tak nevidí, co bychom mohli veřejnosti představit. Mohli jsme vytvořit novou prohlídkovou trasu po půdách chebských domů, něco, co je naprosto nevídané.
Proč? Čím je to zvláštní?
Protože většinou jsou domy, kde by mohly podobné historické krovy být, buď v soukromém vlastnictví, a tam bývá problém se dostat, nebo jsou půdy již zastavěné. U nás nejen že máme krovy postavené v rozmezí od poloviny 14. do poloviny 20. století, navíc ty domy patří městu, a díky tomu můžeme prohlídky pořádat. Souvisí to s tím, že před lety, kdy mnohá města svůj majetek rozprodávala, Cheb se rozhodl ponechat si většinu domů na náměstí jako svoje rodinné stříbro.
Když padlo rozhodnutí, že krovy budou zpřístupněny veřejnosti, co následovalo?
Prvním krokem byl výběr odpovídajících domů tak, aby v nich byly k vidění krovy z různých staletí. Zároveň to ale musely být budovy, kde nejsou byty. Skupiny návštěvníků by mohly nájemníky rušit. Lidé z oddělení památkové péče města ve spolupráci s odborem správy majetku a historikem Panáčkem nakonec vybrali Grünnerův dům a další čtyři domy ve spodní části náměstí směrem ke Kostelní ulici.
Které informace jste se už o krovech dozvěděli?
Těch informací je hodně a jsou nadmíru zajímavé. Už jen určení stáří dřeva, kdy odborník je schopný přesně říci, že v zimě roku 1712 vyrazili tesaři do lesa, stromy vybrali, skáceli a nejpozději v roce 1713 už z něj byl postavený krov. Právě díky dendrochronologii víme, že máme v Chebu krov z roku 1319, slavíme tedy letos 700 let nejstaršího krovu nad chórem františkánského kostela, který je navíc i nejstarším krovem v České republice. K metodě dendrochronologie máme na půdě Grünnerova domu nejen panel s informacemi, ale také ukázku, s čím a jak tato metoda pracuje. Pod krovem je vystavený příčný řez kmenem s jasně viditelnými letokruhy. Dalším zdrojem informací jsou lidé, kteří vědí, jakým způsobem a jakými nástroji se tehdy dřevo opracovávalo, a dokážou třeba podle značek, jež tehdejší stavitelé na trámech zanechali, rozlišovat i tesaře, kteří konkrétní krov vyrobili. Předpokládáme, že v souvislosti s našimi plánovanými projekty rozšíříme vědomosti o celé historii těchto domů. Budeme pátrat v archivu po tom, kdo v domech žil, s čím obchodoval a co se tedy pod střechami skladovalo.
Máte nějaké informace o samotném stavění krovů?
Zatímco dnes tesaři staví krov přímo na místě, dříve se u paty domu vystavěl tesařský dvůr. Tady veškeré dřevo opracovali a opatřili jej značkami. Poté krov vztyčili, zkontrolovali a následně jej znovu rozebrali. Pak ho po jednotlivých trámech vytáhli do výše a na vrcholu stavby znovu postavili. Po celou tu dobu pracovali lidem na očích. A to je něco, co my letos zopakujeme na chebském náměstí. Začátkem září budeme mít před radnicí na náměstí tesařskou dílnu, ve které do týdne vyroste replika nejstaršího sedmisetletého chebského krovu. Příprava dřeva bude ovšem trvat déle, a tak budou mít lidé možnost po celý srpen sledovat tradiční práci tesařů na dvoře špejcharu v Hradební ulici. Práce vyvrcholí v sobotu 7. září, kdy repliku nejstaršího krovu v Čechách slavnostně vztyčíme.
Jak bude taková tesařská dílna vypadat?
Na zemi bude deska z překližky o rozměrech 6x8 metrů a tesaři nám předvedou, jak postaru, bez použití metru, jen díky soustavě kružnic přesně vymezí vazbu krovu. To je takzvané geometrické vytyčování. Nebudou chybět ukázky vytváření tradičních dřevěných spojů, výroba dřevěných hřebů, spojování a plátování trámů. A to vše jen s nástroji, s kterými dříve tesaři pracovali.
Bude mít krov, který vznikne, nějaké využití?
Měl by být součástí přístřešku na šancích chebského hradu. To místo a výhled na Krajinku jsou natolik krásné, že je škoda nechat je ladem. Proto bychom tady chtěli namísto stávajícího altánu, jehož dřevo už je dožilé, postavit nový. Pod jeho střechou by díky absenci štítů byla k vidění zmiňovaná replika krovu. Lidé by se tak mohli podívat, jak skutečně vypadá. A jako přidanou hodnotu bychom v přístřešku rádi postavili pec na chleba s kapacitou zhruba dvacet bochníků. Chebané by si sem mohli přinést těsto a upéci si svůj vlastní chléb. To je úkol, který jsme si teď uložili.
Prohlídková trasa funguje už třetí rok. Mají lidé o krovy zájem?
Od května roku 2017 navštívily půdy chebských historických domů takřka dva tisíce návštěvníků. To je ohromné množství, když uvážíme, že skupina může mít maximálně 15 lidí. Při otevření prohlídkové trasy jsme netušili, jaký bude zájem. Žádná jiná podobná prohlídka v republice není, tak nebylo s čím srovnávat.
Jak plánujete dál s krovy pracovat?
Chystáme přeshraniční projekt o historických krovech měst Cheb a Hof nazvaný Tesařská tradice napříč hranicemi. Také se chceme přihlásit do programu, který v září tohoto roku vyhlásí Technologická agentura ČR. To bude velký projekt s mnoha výstupy. Jedním z nich bude například i návod pro jiná města, jak k takto mimořádným památkám přistupovat, jak je chránit, jsou-li městským majetkem, a také jak je prezentovat různým cílovým skupinám. V průběhu čtyř let pak budeme rozšiřovat naše znalosti, uskuteční se další výzkumy a mezinárodní konference. Letos město připravuje žádost do Norských fondů, která by mu pomohla zrekonstruovat dva domy Špalíčku. Vzniknout by tu mělo zázemí Středoevropského centra pro výzkum historických krovů, zázemí pro edukace a badatele. Druhá výzva Norských fondů, která by měla přijít příští rok, by nám pak mohla finančně pomoci s dalším oživením a využitím kulturního dědictví.
Co říci na závěr?
Chebské historické krovy už jsou dnes pojmem, který je známý, a to především zásluhou městského Nadačního fondu Historický Cheb, který do povědomí obyvatel Chebu vešel rekonstrukcí věží kostela sv. Mikuláše. Práce s krovy je projektem, ke kterému se mnoho věcí a lidí vztahuje a na kterém se společně setkávají. Snadno proto nacházíme možnosti dalšího rozvoje. Krovy postupně odkrývají množství příběhů, ať už o osudech domů a lidí, kteří v nich žili, nebo o tesařích a jejich práci nebo o cestách zboží Evropou. Samotný příběh chebských krovů tím ale nekončí. Prostřednictvím naší dnešní práce pokračuje dál.
