„Byla by velká škoda, pokud bychom o takovou sbírku přišli. Bavili jsme se o tom v radě a rozhodli jsme se, že podáme dovolání proti rozsudku. Také jsme se dohodli, že obnovíme komunikaci s ministerstvem kultury ohledně zařazení sbírky mezi národní kulturní památky. Bude tak těžší ji rozprodat například do zahraničí. Také chceme oslovit insolvenčního správce s žádostí o informace o hodnotě sbírky, zatím ji totiž neznáme, a dalších věcí, které k tomu patří,“ uvedl krajský náměstek Martin Hurajčík.

Sbírka nástrojů je uložena v prostorách Amati. Bývalý starosta Kraslic a předseda Spolku přátel města Kraslice Otakar Mika se obává, že jakmile se začnou nástroje prodávat, sbírce hrozí zánik.

„Je to doklad technického umu zdejších obyvatel a měla by zůstat v kraji. Pokud selže dovolání, je poslední možností zakoupení celé sbírky. Snad by ji mohl odkoupit Karlovarský kraj, podobně jako sbírku strunných nástrojů bývalého výrobce Cremona Luby. To je určitý precedens,“ naznačil Otakar Mika.

Karlovarský kraj neuspěl ve sporu o vzácné nástroje ze zkrachovalé firmy Amati

Pokud sbírka zůstane v kraji, bude nutné najít prostor, kde by bylo možné nástroje vystavit. Starostka Kraslic Jiřina Junková se už nechala slyšet, že udělá maximum, aby unikátní sbírka v Kraslicích zůstala.

„Budeme hledat vhodné výstavní prostory. Pokud nás kraj požádá o finanční výpomoc při nákupu sbírky, budeme to muset probrat v zastupitelstvu. Nicméně myslím, že pokud bude částka pro město přijatelná, rádi přispějeme,“ potvrdila.

Podobně jako Jiřina Junková si i bývalý starosta Mika myslí, že v regionu, který má historicky blízko k výrobě nástrojů, představuje podobná sbírka velkou šanci na povzbuzení turistického ruchu.

Sbírka vznikla už při založení školy na výrobu hudebních nástrojů. To bylo ještě za císaře Františka Josefa. Postupně se rozrůstala o jedinečné nástroje. Patří k nim například obří třímetrová tuba a podobně. Po roce 1945 se rozrostla o další exponáty, které v Kraslicích a okolí zanechali odsunutí sudetští Němci. Ale stále byla ve škole na půdě.

Než se rozezní dechy. Tradiční výroba a ruční práce slaví úspěchy i ve světě

Teprve po privatizaci v roce 1996, kdy škola skončila a sbírku bylo třeba uložit, nechal ji odvézt tehdejší majitel Amati do objektu závodu. „To bylo jen proto, že končila škola a bylo třeba zajistit, aby tu sbírku někdo nerozkradl. A když se Amati dostala do konkurzu, tak ji insolvenční správce zapsal do majetku, přestože do té doby tam vůbec nebyla,“ popsal.

Insolvenční správce argumentoval tím, že firma sbírku takzvaně vydržela. Tedy ji získala, protože se o ni stanovenou dobu nikdo nezajímal. A soud mu dal za pravdu.

„Že jsme přes dvacet let tu sbírku neviděli, je lumpárna a naše hloupost, protože to je obrovsky atraktivní záležitost nejen pro Kraslice, ale i pro kraj a celou republiku,“ myslí si Otakar Mika.

„Budeme se muset zamyslet, kde případně sehnat peníze. Možná by část dal kraj, možná něco město, snad by přispělo i ministerstvo kultury. Je to otevřené. Záleží ale i na správci, jestli dospěje k názoru, že vyšší výnos získá při prodeji celé sbírky. Protože je jasné, že člověk, který si bude chtít koupit dvě desítky nástrojů, si k nim určitě nekoupí dalších 245,“ dodal bývalý starosta Kraslic.